Díl 6. - Škola

324 20 7
                                    

Pohled Terky: 

     Je 7:25 a já se pořád válím v posteli. Už bych měla být dávno vzhůru a chystat se do školy. Pořád jsem se nějak nestačila vzpamatovat. Ležím tváří v polštáři a slyším, jak se ke mne někdo přibližuje. ,,Teri, vstávej, je půl osmý. Za pět minut osm už musíme být ve škole." Péťa. Kdo jiný. Hlava mi třeští a já odpovím. ,,Péťo, chviličku, jenom se zcivilizuji." Péťa odejde a já se posadím na postel. Mám černo před očima, jako vždy při rychlém sedu. Dojdu ke skříni a hledám něco normálního. Nakonec si beru obyčejný roztrhaný džíny a bílý triko. Mám ve zvyku se prvně oblíknout a až potom se jít umýt. Nevím proč, ale vyhovuje mi to víc, než kdyby to bylo naopak. Mé kroky směřují do koupelny. Opláchnu se pořádně ledovou vodou, vyčistím si zuby a můžu vyrazit. Peťka na mne už čeká v hale. ,,Můžeme vyrazit?" Zeptá se a já odpovím. ,,Jasnačka, jdeme!" Do školy dorazíme ještě dříve, než jsme chtěly. Jsme dobré. Jdeme do tělocvičny na slavnostní přivítání. Celá tělocvična je plná a už se čeká jenom na odbití osmé hodiny. Po proslovu pana ředitele máme asi půl hodiny, než půjdeme do tříd. Najednou ale vidím, jak v dálce stojí Marek. Přibližuje se. ,,Hele, Péťo, prosím, vidíš Marka?" řeknu. ,,Jo vidím, pročpak?" ,,Nechci se s ním vidět, ani se s ním bavit. Jdu pryč. Kdyby se tě ptal, co se děje, řekni mu, že mu do toho už nic není. Děkuji." ,,Jo, dobře, tak zatím." řekne a já jdu pryč.

Pohled Marka:

     Kam to Terka jde? Zeptám se té její kamarádky. ,,Ahoj, jsem Marek," ,,Ahoj, já jsem Petra, co potřebuješ?" ,,No, kde šla Terka? Nevíš, proč se se mnou nebaví?" ,,Hele, Terka mi řekla jenom to, že se s tebou nechce vidět ani bavit. Říkala, že kdyby ses ptal, mám říct, že ti do toho nic není. Ale já jsem hodná a neudělala jsem to." ,,Aha, a vážně nic víc  nevíš?" ,,Ne, fakt ne, promiň. Proč se na Terku  vlastně tolik ptáš?" ,,Je to kamarádka a zajímá mne, co se s ní děje." ,,Hele, že ty ji máš rád?" říká se smíchem. Teď nevím co říct. Pravdu? Lež? Improvizace. ,,Hele, Terka je báječná holka, takovou jsem už dlouho nepotkal. Nechci ji jen tak ztratit ze života, když se sem jenom tak přimotala." ,,Však já vím. Terka je mega úžasná. Máš štěstí, že si ji potkal." ,,Tak jo, díky za pomoc, snad se mi podaří si s ní promluvit. Tak ahoj Petro!" ,,Čau Marku!" Myslím, že mi řekla pravdu. Nevypadalo to, že by věděla víc.  Počkat. Mám nápad, jak si s Terkou promluvit. ,,Petro? Počkej!" Zakřičím na ni a stojí. Ještě že mám tak hluboký hlas. ,,Petro, uměla by si mi pomoc?" ,,A jak?" ,,Byl bych rád, kdyby si přemluvila Terku, ať jde dneska do místního parku. Řekneš ji, že tam na ni budeš čekat, protože si musíš předem ještě někam zajít. Pak tam přijdu já a v klidu si o všem promluvíme." ,,Tak jestli myslíš, že to půjde, tak jo, udělám to ráda." Super. Teď jenom počkat na odpoledne. 

Odpoledne

Pohled Terky: 

     ,,Peťko, v kolik mě teda budeš čekat v tom parku?" zeptám se hned co dorazíme na pokoj. ,,Asi okolo tří. Možná se zdržím." ,,Dobře, dobře. Budu tam už dřív. Tak zatím ahoj!" Řeknu na pozdrav, když vidím, že Péťa už stojí ve dveřích. Jelikož je něco po druhé hodině, začnu se nějak připravovat. Převlíknu si bílé triko za mintově zelený crop top. Trošku upravím vlasy, a jsem připravená. Přeci jenom, jdu do parku kde bývá hodně lidí, takže trocha řasenky a lesku na rty neuškodí. Je něco po tři čtvrtě na tři, takže vycházím. V parku si sedám na nejbližší lavičku. Za pět minut tři. Skoro na čas. Vyhlížím Petru. Najednou ale v dálce vidím Marka. Nejspíš si mne všiml, jelikož se na mne z dálky dívá a jde ke mne. Rozhodně nemám náladu se s ním jakkoli bavit. Když vidím, že je vážně blízko, zvednu se a odcházím. Jenomže jde pořád za mnou. Zrychlím krok. No nebyl by to Marek, kdyby ho taky nezrychlil. Jelikož mi trošku nahání strach, začnu utíkat. On utíká taky. Sakra, proč je tak rychlý? Už mne skoro má. Sakra kámen! Zakopnu a letím k zemi. Spadnu tak šikovně, že mám celé koleno odřené. Marek je tady. ,,Teri, stalo se ti něco? Jsi v pohodě?" ,,Nechci se s tebou bavit, jdi pryč!" ,,Počkej, počkej Terko. Prosím, vyslechni si mne."

*****

Další díl :) Omlouvám se, že celkem dlouho nevyšel žádný díl, ale bohužel jsem nestíhala, teď toho mám hodně no. Doufám, že se vám další díl líbí. V tomto díle není nějak nic moc extra, ale nějaký takový díl být musí :) Užívejte prázdnin!

Pac a Pusu, Vaše Terezka :)

As long as you love meKde žijí příběhy. Začni objevovat