Snad ještě nikdy se mi nestalo, že bych se vzbudila před tím, než mi zazvoní budík. Avšak v úterý mě probudilo zvonění mobilu. Mamka. Chtěla mi popřát hezký den a hodně štěstí na písemku z matematiky. Jen zapomněla na to, kolik je hodin. Stejně tak jsem já zapomněla na test z matematiky. Vůbec jsem se na ní nepodívala, a tak mě ihned začalo bolet břicho od nervů. To mi ještě tak scházelo. Do školy se mi nechtělo samo o sobě a teď ještě ta matematika. Nechtěla jsem, aby se mě všichni vyptávali, jak se mi dařilo. Protože nedařilo.
Čase jsem měla dost, a tak jsem si připravila těsto na palačinky. Pár jsem jich uvařila a namazala marmeládou. Mezitím než skončily v mém břiše jsem běhala po pokoji a hledala něco na sebe. Nenašla jsem nic jiného než černé šaty. Oblékla jsem si je a šla se namalovat. Do školy se mi malovat nikdy nechtělo, ale z domu bych nenamalovaná asi nevyšla, až na výjimky castingů.
Všechny učebnice jsem měla ve skříňce, a tak jsem si vzala palačinku na cestu do ruky, do té druhé mobil s klíči a šla na autobus.
Čekala jsem otázky od spolužáků, ale nikdo se mě na nic neptal. Nezajímali se. Na druhou stranu jsem byla ráda, aspoň mě ušetřili zbytečných řečí. Jediný kdo se zeptal byla Natt. Objala mě na přivítání a hned spustila spoustu otázek. Odvětila jsem pouze, že se mi mají ozvat z jedné agentury. Byla sice má nejlepší kamarádka, ale já jí nechtěla říkat úplně vše.
**
Ze skříňky jsem vytáhla učebnici matematiky a šla do čtrnácté učebny ve které už čekal profesor. Neměla jsem čas si učivo ani zopakovat, proto nečekám žádnou dobrou známku. Budu ráda, když dostanu za D.
O biologii mi začal vyzvánět mobil přímo při výkladu učitelky. Neznámé číslo. Omluvila jsem se a hovor típla. Po deseti minutách mi začal zvonit znova. Přihlásila jsem se a omluvila se, že potřebuji na záchod.
"Kdo volá?" Zašeptala jsem, jakmile jsem vyšla ze třídy.
"Dobrý den, včera jsem vás potkal na ulici v Londýně. Určitě si na mě pamatujete."
"Samozřejmě, co potřebujete? Někteří lidé by se rádi učili." Zavrčela jsem do telefonu.
"Velice se omlouvám." Ironie v jeho hlase byla zřetelná. "Byl bych rád, kdybyste mi zaslala vaší adresu, jelikož jste byla vybrána do módní přehlídky v Paříži. Pošlu vám veškeré informace."
Tak počkat. Viděl mě pouze jednou a už mě zařazuje do přehlídky? Nezdálo se mi to, ale byla to skvělá příležitost, a tak jsem mu adresu poslala.
*Pauline
YOU ARE READING
Top model || harry styles ||
Fiksi Penggemar"Remember that happiness is a way of travel - not a destination." Už jako malá holčička se chtěla stát modelkou. Pózovala před zrcadlem a chodila na podpatcích. Jediné co ji omezovalo na cestě za snem byla její výška, protože žádná modelingová...
