Pociťoval jsem silné bolesti hlavy. Zkusil jsem si promnout spánky, když jsem však pohnul pravou rukou pocítil jsem takovou bolest. Líně jsem otevřel oči. Spatřil jsem Hoshiko. Usmála se ne mě a já zaplesal. Je tak okouzlující. Nevím ani jak ale vypadlo ze mě : „To už jsem v nebi?"
Musela jsem se začít nehorázně smát. „Musím tě zklamat, (hihi) ale ještě žiješ (hihi)." Uklidnila jsem se. A znovu jsem se na něj usmála. Musela jsem. Už zase byl jak jahoda.
Zčervenal jsem. Zase. „Když teda žiju, tak kde to jsem?" zeptal jsem se. Pociťoval jsem rozpaky.
„Jsi v nemocnici. Pamatuješ co se předtím stalo?" vypadal unaveňe, ale mimo nebyl. Alespoň že tak.
„Jo pamatuji. Ale už o tom nemluv prosím." do očí se mi vyhrkly slzy. Nechtěl jsem na to myslet.
„Promiň. Za chvíly se vrátím sestřička mi poví co bude dál."
Vstala jsem a odešla za dveře. Bylo mi ho líto.
Jakmile odešla začal jsem být osamělý. Trvalo celou věčnost než se znovu otevřely dveře. Byla to Hoshiko a zdravotní sestřička.
Daiky
ČTEŠ
Promise
RomanceHoshiko 16 let Dlouhé modré rovné vlasy a modré oči.Romantická a je v povětšině času dobré náladě. Jejím šťastným úsměvem okouzlí každého. Je známa svým bojovým uměním. Vyhrála spoustu medajlí, však taky zvládá vše co obnáší nindžicu Daiky 17 let Kr...
