Lady?? (Pokračování Princess??[DOKONČENO])

Tvá nová holka se mi moc líbí

°Adrien°

Ona mě políbila?! Co když mě taky miluje?
„Já tě taky miluju a možná víc než ty mě." Odpověděla mi na mou otázku. Jakoby mi četla myšlenky.
„Já tě miluju víc!" Hádal jsem se s ní.
„Ale já tě miluju nejvíc." Pošeptala mi do ucha a ukončila naši 'hádku'.
„Znáš Marinette, dceru pekařů?" Zeptal jsem se. Co když ví, že jsem Adrien a proto mě chce?!
„Jo, znám. Byla to tvoje holka, že?" Zeptala se mě taky. Tím mě trochu zarazila. Určitě si od Marinette zjišťovala informace.
„Jo, byla to moje holka. Ty ses na mě u ní ptala?" Teď jsem zarazil trochu jí.
„Ptala jsem se, ale... Sice tvou identitu znám, ale kvůli ní tě nemiluju. Ten den, co jsi se se mnou nebavil, jsem byla strašně smutná. Tvoje flirtování se mnou mi moc chybělo. A chci ti říct že... Díky tomu, že jsi se zamiloval do Marinette, jsem se zamilovala do tebe. Uvědomila jsem si o co jsem přišla, chápeš?" Po jejím proslovu jsem jí 100% věřil.

°Marinette°

Bolí mě u srdce, že mu takhle musím lhát, ale jak to mám jinak provést?
„Takže víš, kdo jsem pod maskou?" Zeptal se. Neměla jsem vůbec chuť mu odpovídat. Potom mi nebude věřit.
„Ano, vím. Já ale miluju Kocoura a ne Adriena. Toho samozřejmě taky, ale Kocour je zábavnější a všechno lepší. Nic nemusí předstírat a tak..." Odpověděla jsem mu. Vypadal, že ho odpověď potěšila.
„Není ti zima? Přeci jen je leden tak půjdeme k nám." Kocour mě donesl k nim domů. Byl to jen kousek, naštěstí. Opravdu mi byla docela zima. Došli jsme k němu domů a někdo zrovna klepal na dveře. Kocourovi jsem rychle strhla prsten z ruky a zamkla se v koupelně. Klíčovou dírkou (já vím, že Adrien nemá ve dveřích klíčovou dírku, tak to aspoň budeme předstírat 😀) jsem sledovala, co se v Adrienově pokoji děje.
„Pane Agreste, chcete pozdní večeři?" Ptal se někdo za dveřmi.
„Ne, to je dobré, nemám hlad." Odpověděl jednoduše Adrien. Pak šel rychle ke koupelně a otevřel dveře. Z mých rukou si rychle vzal prsten. Objevila se nějaká mála věc, podobná Tikki.
„Tak co ta tvoje Beru..." Všimlo si mě malé stvoření. „Kde máš Tikki?" Zeptal se mně rychle.
„Kdo je Tikki?" Zeptal se zase Adrien.
„Tikki je moje kwami a je v mém mirákulu." Usmála jsem se na oba dva. To malé stvoření bylo vážně roztomilé. Rozhodla jsem si ho pohladit. Malé stvoření toho hned využilo.
„Když tě to tak baví, poškrábej mě tady." Ukazoval na místo pod krkem.
„Tvá nová holka se mi moc líbí! Musí sem chodit častěji." Pochválilo mě to stvořeníčko. Adrien něco vzal ze stolu a dal mu to. Byl to... Camembert???
„Ty jíš camembert?" Smála jsem se mu. Proto Adrien smrdí po sýrárně.
„Jo, vadí?" Uraženě řeklo to černé.
„Ne, to ne. Jak se vlastně jmenuješ, kočičko?"Zasmála jsem se.
„Tak hele, tu kočičku si nech. Když už, tak jsem kocourek. A mé jméno je Plagg." Pohladil si břicho Plagg.
„Plaggu, už je pozdě, běž už spát!" Poručil mu Adrien. Plagg se zabydlel do domečku z krabiček camembertu a šel zřejmě spát. Adrien si sednul na postel a tam si mě k sobě přitáhnul. Sedla jsem si na něho, nohy dala vedle něj a ruce mu obmotala kolem krku. On mi dal ruky na záda, kterými mě hladil a pak mě začal líbat.

Hodil mě na postel a já si ho k sobě přitáhla. Zakryla jsem jeho i sebe dekou. Ruce jsem mu obmotala kolem mého pasu a přisunula jsem se k němu blíž. Nohy jsem měla vedle jeho a tak jsme i usnuli.

Další část máme za sebou. Líbila se vám aspoň trochu? Doufám, že ano 😊☺

🐱Nell🐞