Jenny... 16 letá holka, která má stejné problémy jako ostatní teenageři...
Naštvaní rodiče, falešné kamarádky a nadržení kluci, kterým jde jen o to jedno!
Ale ničí, život není až tak špatný, takže i Jenny má své světlé chvilky :)
A díky tomu si všic...
Tuhle kapitolu chci věnovat mým zlatíčkům LucyNeu♥ , littleblueberry3♥ , Monicka12♥, 00Hime♥ a Zdenaa♥A ještě menší varování! V téhle kapitole je pár vulgarismů a budou nejspíš v celé knížce (sem tam ;))
„No tak to si dělají prdel ne?" řvala jsem přes celý pokoj i na chudáka mamku, která za nic nemohla. „Bohužel ne..." řekla mamka a snažila se mě uklidnit. No moc se jí to nedařilo, protože když jsem rozčílená nebo smutná tak na mě nic nezabírá. Prostě se musím vyřvat nebo vybrečet, ale nemyslete si o mě, že jsem nějaký šílenec, psychopat, agresor nebo něco podobného! Jen musím upustit páru jako papiňák a hned je dobře....
„Aha a důvod?" zeptala jsem se. „Teta bude muset s vaší sestřenicí ke spoustě doktorům a babi má nějakou práci,no a na vás by neměli čas a prý byste se nudili" odpověděla mamka. Hm... no pecka! Beztak to jsou jen výmluvy. „Jo jasně, to jim tak věřím... navíc už jsme dost staří na to, abychom jsme se zabavili" křičela jsem znova. Sice už ne tak hlasitě, ale i tak to bylo hodně slyšet.
„Já vím, Jenny, já vím,mě to říkat nemusíš..."řekla mamka trošku posmutnělým tonem... zjevně ji to mrzí jako mě... Jo vím, že to tak nevypadá, ale je to tak! Mrzí mě to... hodně mě to mrzí a zároveň mě to štve! Protože tohle už je druhým nebo třetím rokem co se na nás o prázdninách vykašlaly!
Asi bych vám měla říct o co jde že...? Takže už od 6 let jezdím každý rok na prázdniny k mojí babičce a tetě, které během roku moc nevídám teď, když mám možnost a čas tak to jednoduše zruší... a to už asi po druhé za sebou.
„Takže tam pojedeme jen na den a něco?" zeptala jsem se. „Přesně tak a teď se běž obléknout a dochytat si věci" rozkázala mamka a odešla pryč. Achjo... „No co se dá dělat. Pokusím se užít si alespoň tu chvilku" řekla jsem si a začala jsem se oblékat.
Vybrala jsem si bílé třičtvrťáky, fialové tílko s mašličkou a přes to šedý přehoz. Potom jsem šla do koupelny, tam jsem se chtěla namalovat, ale nakonec jsem se na to vykašlala. Všechnu kosmetiku jsem si zabalila do taštičky a vrátila jsem se zpátky do pokoje.Ještě jsem si dochystala pár věcí, zkontrolovala jsem seznam, abych se ujistila že mám opravdu všechno a nakonec jsem si lehla na postel a začala jsem přemýšlet.......
Proč se v poslední době všechno tak strašně sere? Nic už není tím čím to bylo...! Vánoce už nejsou svátky klidu míru a rodinné pohody, protože se z nich staly svátky utrácení peněz, předhánění se v tom kdo koupil dražší, lepší a modernější dárek. A místo rodinné pohody tady máme den plný stresu... pálí se cukroví, došla strouhanka na obalení kapra nebo není majonéza na bramborový salát... a takhle bych mohla vyjmenovávat dalších tisíc věcí, proč už Vánoce nejsou Vánocemi...
A co teprve Velikonoce... svátky vzkříšení? No nevím... každý se akorát ožere, poblije se a ráno se probudí s kocovinou. Takže to rovnou můžeme přejmenovat svátky chlastu!
Bohužel teď jde všechno od desíti k pěti... A bude hůř! Jak jednou řekla Buffy(myslím tím Buffy ze seriálu Buffy přemožitelka upírů) ... „Nejtěžší na tomhle světě, je v něm žít." Nutno říct, že měla sakra pravdu!
„Jennifer, pohni tím tvým tlustým zadkem, čekáme jen na tebe" řval na mě brácha z chodby. „Běž do prdele s těma blbýma kecama, Stevene!" zařvala jsem na ně zase já. „Trhni si, ségra a dělej!" Já toho smrada jednou zabiju! Ano pro ty, kterým to ještě nedošlo... Steven je můj mladší, úchylný bratr, se kterým tříská puberta ostošest!
No tak tady je první kapitola :D tak co na ní říkáte? A co říkáte na Jenny? Jak se vám zatím líbí/nelíbí? A co ty její myšlenkové pochody? Souhlasíte s ní nebo vám přijdou nepravdivé?
Btw... pokud neznáte Buffy, tak vám doporučuji se určitě podívat ;) je to super seriál <3 A pro ty, kteří by se chtěli podívat na díl, ze kterého je ten výrok tak je to 22. díl z 5. série ;)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
