Osudí *pozastaveno*

Temnou chodbou

Isla kousek po kousku odrýpávala podivnou šedou hmotu, když ji Mick jemně odstrčil a pokusil se cihlu vyjmout. Posadil se na zem, nohama zapřel o zeď a vší silou zatáhl. Něco uvnitř křuplo, Mick si lehl na záda, kámen mu vylétl z ruky a roztříštil se o protější zeď. Ven se vyvalila masa vody, která ustala až po dvou vteřinách.

,,Ta díra je strašně malá... Já tam ruku nenarvu." Sykl Mick. Opravdu, odlomil se jen kousek. Aifa se k němu násilně prodrala a podívala se do otvoru. Ucho přitiskla na stěnu a ruku strčila dovnitř.

,,Ááááá!" Zapištěla a rychle ji zase stáhla. Začala skákat jako zběsilá, točila se a klepala končetinami.

,,Co se děje?!" Přiskočila k ní Cam.

,,Sundej to ze mě!" Zaskučela Aifa. Isla přimhouřila oči, když spatřila, jak po dívčině rameni něco leze.

,,Má na sobě tarantuli!" Ukázala. Aifa zakňučela, na zádech cítila návaly horka a chladu. Jade byla rychlejší, než ostatní. Proběhla okolo Aify a popadla uvolněnou cihlu.

,,Ani se nehni!" Aifa se pokusila strnout, pevně stiskla víčka a semkla rty. Isla viděla, jak si to ohromný, tmavě hnědý pavouk šine svými velkými, chlupatými nožkami po Aify noze. Lezl níž a níž, dokud nebyl u konce jejích tříčtvrťáků. Párkrát si otřel makadly kusadla, Isla na nich spatřila kapičku jedu. A pak...

,,Jau, ono mě to kouslo!" Zavřeštěla Aifa, když se do jejího masa zabodl pár ostrých černých zubů. Vykopla nahou vysoko do vzduchu, pavouk přeletěl místnost. Jade se na něho pokusila hodit cihlu, nebo ho zadupnout, ale marně. Obratně kličkoval, mířil k ostatním. Isla a Noir vyskočili na seno, Cam se rozutekla na druhou stranu. Tarantule znenadání zatočila a proklouzla mezi mřížemi ven.

,,Aifo! Pomozte mi!" Jade držela v náručí bezvládné tělo. Cam k ní přiskočila a pokusila se Aife nahmatat na vnitřní straně zápěstí pulz.

,,Žije, ale nevypadá to moc dobře..." Zkonstatovala při pohledu na rudý otok. Mick už byl u nich, Noir se přidal. Isla zaostřila na prasklinu.

Ten pavouk tam přeci nemohl jen tak být, vždyť tam byla voda! Spousta vody!

Isla si dřepla a s odporem do průrvy strčila ruku. Zavřela oči ve snaze si lépe představit terén. Zašmátrala, jestli má skulina nějaké dno, ale mezi prsty pocítila pouze zbytek kapaliny. Šla paží hlouběji, byla vevnitř po předloktí, když o něco zavadila. Trochu ucukla pro případ, že by se jednalo o další chlupatou bestii, srdce až v krku. Jenže tenhle povrch byl jiný. Hladký, studený, opracovaný, nejspíš kov.

Zkusila to tedy znovu a nahmatala štíhlý proužek. Ten se rozhoupal. Sevřela jej v dlani a pokračovala výš. Předmět byl zakončen kroužkem, nejspíš visel na háčku. Zatáhla směrem k sobě. Nic. Tak na druhou stranu. Zatnula zuby, jelikož se trochu odřela. Věc povolila. Isla ji pevně polapila a pomalu vytáhla ven.

Otevřela oči i dlaň.

,,Micku! Micku! Micku!" Rozeběhla se k hloučku svých spoluvězňů.

,,Co je zas?!" Otočil se otráveně Mick. Isla mu zamávala klíčem před obličejem. Okamžitějí ho vytrhl.

,,Kdes to našla?"

,,Tam, odkaď vylezl ten pavouk." Teď zpozorněli všichni, až na Aifu. Ta vypadala, jako když spí. Klepala kosu, přes tělo měla přehozený Jadin svetr, nad kousnutím silou utržený proužek látky z Mickova trička, aby zaškrtili ránu.

Mick váhavě přešel k zámku a nesměle do něho klíč strčil. Pasoval, zkusil jím tedy otočit. Ozvalo se cvaknutí, mříže se daly do pohybu.