Osudí *pozastaveno*

Zbrojírna

,,To je vážně směšný... Jaký jméno mám dát lišce!" Zvíře zaprskalo.

,,Nejsem liška, pane vedoucí-vševědoucí! Jsem patron!" Mick před tím jedovatým tónem raději sundal ruce ze stolu. Jade se opřela a přehodila si nohu přes nohu.

,,Pěkně náladovej patron. Podle mě by ses měl jmenovat Ego."

,,Jméno nepřijato. Neshodli jste se." Isla se nejistě ošila a dlouze se podívala stvoření do očí.

,,Co jsi vůbec...za pohlaví?"

,,Jsem samec, jako tady mladý pán." Posadil se a ukázal útlým čenichem na Noira. Ten raději řekl své jméno.

,,Stačí Noire, Ok?"

,,Dobře Noire Oukej." Zašvitořil tvor. Mick se chopil slova.

,,Tak jo, přijímám všechny návrhy jmen pro...patrona." Jade se zdržela hlasování, stejně tak i Noir.

,,Islo, Cam, pomůžete mi s tím alespoň vy? Pro mě za mě Zirgi."

,,To je divný..."

,,Neshodli jste se. Jméno nepřijato." Cam se najednou zvedla a podrbala patrona za uchem. Přivřel oči a přitiskl se blíž k její ruce.

,,Argentalis." Místností se začal rozléhat hlas souhlasu.

,,To zní dobře....Je to takové tajemné....Sedí mu to...."

,,Jméno přijato." Patron zazářil, okolo jeho krku se zhmotnil jemný řetízek s přívěškem tvaru trojlístku.

,,Hele, to vypadá jako ten list na kartách! Jak se mu říká? Pikový!" V tu samou chvíli se kolem Argentalise začaly zhmotňovat úplně stejné řetízky. Čtyři byli svojí délkou spíše náramky, další dva náhrdelníky. Přesto se na všech houpal trojlístek.

,,Náramky jsou pro dívky. Náhrdelníky pro Noira Oukej a pana vedoucího-vševědoucího." Argentalis vzal jeden náramek do tlamičky, seskočil ze stolu a vyškrábal se za Aifou na postel. Poté jí pomalu řetízek přetáhl přes prsty. Trochu poodstoupil, vylezl na dívčinu hruď a hlavu si schoval pod její vlasy.

,,Co to dělá?" Zašeptal Noir. Aifa se zničehonic trhavě nadechla a posadila se tak prudce, že smetla Argentalise na zem. Ten však pohotově dopadl a všechny čtyři tlapky. Aifa si rychle přejela dlaněmi po obličeji. Cam k ní přiskočila a obejmula ji kolem ramen. Argentalis se posadil, ocas si obtočil kolem těla a nadšeně ňafl.

,,Jen tarantulka, ta Argentalisovi nedělá problém. Argentalis pohlcuje bolest." Vysvětlil. A pokračoval dál. ,,Vaše náramky mojí dva kameny..." Isla si prohlédla ten svůj. Po stranách medailonku se houpaly na malém očku dva krystaly. Její byly fialové, ale koutkem oka zaznamenala, že Aify jsou růžové a Caminy  oranžové.

,,Jsou to vaše Naděje. Můžete pomocí nich vyměňovat."

,,Počkej, počkej! Kde to vůbec jsme?" Nevydržela to Jade.

,,V Osudí přece! Ve světě, kde ztratíte vše včetně sebe! Budete plnit různé úkoly a hádanky, ale musíte si dát pozor! Osudí je plné nástrah! A vy se musíte dostat do jeho středu!" Říkal to tak s nadšením, až se z toho Isle přehnal mráz po zádech. Určitě se teď obrací v hrobě, zemřela a tohle se jí zdá v posmrtném životě! Jinak to být nemohlo. Jenže to, jak se cítila nemohl být přelud.

,,A.... Jak se odsud dostaneme ven? Z téhle místnosti?" Argentalis docupital k velkým dřevěným dveřím. ,,Tudy! Ale nejdřív bych Vám, týme číslo tři, radil dojít do zbrojírny. Nemůžete vyrazit nevybavení!" Rozrazil menší dvířka. Noir nakoukl dovnitř a brada mu klesla až někam na zem.

Místnost byla plná luků, mečů, dýk a bůhví ještě čeho. Vpadl do místnosti a několika krátkými pohyby přejel po jedné čepeli se vzorem dračí hlavy. Isla vešla hned po něm, vedle ní se držel Argentalis.

,,Je moc důležité vybrat správnou výzbroj! Vám, Noire Oukej bych ten meč nedával. Je na vás moc těžký a neunesete ho. Spíš by se hodil tady pro vedoucího-vševědoucího!" Isla nevěděla, jestli se Argentlis zlobí na Micka, nebo se mu to prostě jen zalíbilo. Koutkem oka zaznamenala, že Aifa se drží za ruku Jade a Cam, aby nespadla. Argentalis vyskočil na malou stoličku.

,,Pan vedoucí-vševědoucí si vezme Dračí meč. Noir Oukej si, radím vzít, menší dýky, nožíky. Zvlášť tato," poklepal packou před sebe, kde ležela stříbrná dýka s velkým zasazeným bledě modrým diamantem a rukojetí tvaru stočeného hada. ,,Hadí dýka. Lehký kov, skvělá pro držení. Pro Noira Oukej nejlepší volba!" Poté popoběhl k pověšeným lukům.

Mick si zatím připevnil meč pevně k opasku, Noir našel ještě několik dýk a vyzbrojil se jimi až po zuby. Jade zápolila s tenkým mečem, Aifě byl patronem přidělen lovecký tesák, Cam a Isla schytaly klasické vyřezávané luky.

Ten Isly byl ze světlého dřeva s květinovými ornamenty. Šípy byly ze stejného materiálu a zakončovaly je koroptví pírka.

,,Rychle tudy, půjdeme ven," jásal Argentalis, když si své dílo konečně prohlédl. Cam se ale zamračila. ,,Na co tolik....zbraní? Proč nemůžeme prostě dojít do středu tohohle světa?" Argentalis zavrčel a zaškrábal na dveře. Noir mu otevřel a pustil se za ním.

,,Osudí je plné obrů a nestvůr. Navíc všechny týmy bojují proti sobě. Ven se dostane jen jeden..." Isla se zarazila a rozklepaly se jí kolena.

,,A co ty ostatní?" Argentalis se ohlédl přes rameno a jeho oči se vpily do těch jejích.

,,Zemřou..."

Snad se Vám kapitola líbila. Doufám, že se Vám zamlouvá i jméno patrona. Jo, a co na něho říkáte?  :D  Názor na jeho povahu? A na svět Osudí?