Komunita Z (pozastaveno)

6

 „Tak hošánkové, doufám, že se těšíte na dnešní praktika." řekla Jana a zamrkala svými pavími očky. Tak tohle to teda nedám, pomyslel jsem si. Jak se může člověk na něco soustředit, když ho rozptyluje něco tak nádherného. „Dneska si dáme z CKE něco z oblasti práce. Vyzkoušíme si přijímací pohovor do vašeho nového zaměstnání." Mezitím co dál vysvětlovala, co budeme dělat, jsem se snažil zjistit od Johna, co znamená zkratka CKE. „Znamená to „Komunikace, znalosti a etika" (communication, knowledge and ethics)." „Aha, díky. A to jsou CKE každý den?" „Ne to naštěstí ne, nemám to moc rád. V pondělí máme s Damienem sílu, dneska ho totiž mají na sílu holky. V úterý je řešení problému, ve středu rychlost, ve čtvrtek logické myšlení, v pátek vytrvalost a v sob...," „Johne a Williame necháte mě prosím domluvit?" okřikla nás Jana a zadívala se na mě svýma očima. „Tak pojď Williame, jsi to nový, takže budeš mít tu čest si dneska vyzkoušet přijímací pohovor se mnou, přede všemi na ukázku." Polkl jsem a udělal pár nejistých kroků směrem k ní. „Tak Williame začni." Znovu jsem polkl. Proboha co po mě chce? „Williame my čekáme." „Já se omlouvám, ale nevím, co mám říct." Jana se na mě usmála. Nechtěla mě ztrapnit hned první den. Nebo možná jo? Nevím. Jak se v ní má člověk vyznat, když s tím svým šarmem vypadá, jak nejsympatičtější člověk na zemi? „Dobře tak se zařaď zpátky a příště už nevyrušuj, dobře?" řekla a zamrkala svýma očima. „Ano rozumím."

Zbytek praktik už jsem nějak přežil, a když nás Jana poslala zpátky na své pokoje, spadl mi kámen ze srdce. „Ta Jana se s těma svýma očkama fakt nezdá co?" zeptal se mě Jake. „No to mi povídej. Byl jsem úplně mimo." „Však neboj, časem si zvykneš. Za chvíli budou druhé praktika, která se vždycky týkají psychologie, takže se tam časem naučíš jak zvládat manipulaci a jak se nenechat zlákat jejím šarmem." „Hm." zabrblal jsem „Už se těším."