15. kapitola

3.8K 379 3
                                    

,,Nejsem si jistá, jestli to byl dobrý nápad, Milly," pošeptala mi do ucha Erin, když jsme se všichni usadili u stolu a objednali si pití.

Řekla jsem jí, že se tomu chci postavit čelem, protože to je jeden z povahových rysů, které jsem od dětství postrádala.

Překvapivě ho mezi sebe nevzali. Dokonce jsem měla dojem, že se jeden z mých dalších takzvaných přátel, Chandler, měl několikrát tendenci zvednout od stolu a prostě odejít. Jako by ho přecházela chuť k jídlu pokaždé, když zvedl k Noahovi pohled.

I mě z toho přecházela chuť k jídlu. Nemohla jsem uvěřit, že takhle opovrhují člověkem jen pro jeho barvu pleti.

Copak já neměla jinou barvu než oni?

Proč mě tehdy taky nezavrhli, když jeho pomalu zašlapávali pohledem?

Síla předsudku ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat