Láska Nebo Krev? (Pauza)

Konečně! #7

Ráno jsem se probudila a vedle mě Lukas.  Bylo to příjemné tak jsem se k němu více přitiskla.  "Lukas! Dobré ráno!" zašeptala jsem. "Dobré" zašeptal a usmál se. "Aaaaaaa jsem lechtací příšera!" zakřičel, zvednul se a začal mě lechtat.  "Né dost... Lukasi. Okey Okey vzdávám se!" smála jsem se.  "Jdu udělat snídani." vystřelila jsem z postele a běžela do kuchyně.  Začal vonět čaj a vafle. Válel jsem se v posteli a pak přišla Max.  "Snídaně do postele! Vstávat lenochu!" zasmála jsem se.  Snídani jsem položila vedle postele a skočila na Lukase.  "Hop" smála jsem se. Lukas mě položil na postel tak,  že na mě ležel.  Začal se mi dívat do očí.  "Ehm snídaně" vzpamatovala jsem se.  "Jo snídaně" zasmál se.  Sedl si a začal jíst.  Přišlo mi strašně zpráv od Matyho,  Kuby a táty.  Okey nejdřív táta. 

Táta: Ahoj zlato.  Maminku půjdeme navštívit až zítra ano?

Max: Dobrá :-)

Teď od Matyho.

Maty: Prosím odpusť Max! :-(

Max: Ty mi asi nedáš pokoj co?  Nejde to víš? 

Maty: Nedám. De to.  Max aspoň kamarádi?

Max: Nejde to odpustit.

Maty: Tak začneme znovu?  Ahoj já jsem Matyáš Truntar a chci být tvůj kamarád :-)

Max: To je směšný.  Ale když chceš.  Já jsem Max Willfová.

Maty: Fajn Max Willfová.  Nešla by jste někdy ven?

Max: Ano ráda. Musím končit ahoj.

Maty: Ahoj :-)

No co musela jsem to udělat. :-) Tak a teď Kuba.

KUBA: Ahoj nezapomeneš na dnešek? :-)

Max: Nene :-)

KUBA: Super protože se tě potřebuju na něco zeptat.  :-)

Max: Fajn.  Ahoj :-)

KUBA: Ahoj :-)

Tak konečně! "Lukasi? Musím jít!" zavolala jsem.  Vyšel z koupelny bez trička a obejmul mě což jsem nečekala.  "Ahoj" řekl dětským hlasem. "Ahoj" Vzala jsem své věci a šla domů.  "Ahoj tati jsem tu!" zakřičela jsem.  "Super!" zavolal na mě. "Prosím tě Max.  Vysaj, vytři,  umyj nádobí,  vyper, vyžehli,  zalej kytky, utři prach,  udělej oběd,  dej Brunovi najíst,  vyměň povlečení,  umyj okna, vynes koš a ukliď si v pokoji. " vyjmenoval táta.  "Ale tati já musím s Kubou ven!" protestovala jsem.  "Žádné ale.  Už jsem řekl!" řekl a odešel.  "Ty voleeee. Proč?!" řekla jsem.  "No nic budu to muset zrušit." vzdychla jsem.

Max: Ahoj Kubo. Táta mi nadělil hromadu práce tak to budu muset zrušit.  Promiň :-)

KUBA: A večer máš čas? :-)

Max: Noo budu muset nějak proklouznout.  :-) Ale dorazím. 

KUBA: Ať tě nechytne! :-))) Okey ahoj :-)

Max: Neboj :-) Ahoj.

"Budu se do toho muset pustit." vzdychla jsem. 
Po 2 hodinách...
"Uuuu... Hotovo "vydechla jsem. " Max! Vše si udělala? Jestli ano tak chystej oběd! "zavolal na mě. " Ano už mám. "vzdychla si a začala chystat. Když už jsme dojedli táta vyprávěl kde byl. " Promiň Max že jsem tě tak zahrnul prací ale už to tady potřebovalo uklidit a já jsem zrovna musel na schůzku. Šel jsem na kafe s mamčiným doktorem.  Dal jsem mu hodně peněz aby se maminka co nejdříve uzdravila. "vysvětlil táta. " To jsem ráda "usmála jsem se a šla do pokoje.  Celý den jsem si s někým psala protože mi všichni psali.