Láska Nebo Krev? (Pauza)

Maty a táta #3

Ráno mě vzbudil budík. "Aww sakra zapomněla jsem si ho vypnout" ráno jsem vždycky protivná. Ještě chvilku jsem se převalovala v posteli ale pak jsem musela vstát. Otevřela jsem dveře a sešla unaveně schody. Dole byl vysmátý Lukas který držel nádobí a skákal na něho pes. Musela jsem se smát. Lukas si z toho dělal srandu. Podíval se na mě a usmíval se. Pořád skákal z nohy na nohu. Ale teď jsem si uvědomila kde se tady vzal pes. Když jsem stála na schodech tak mě překvapil táta který držel kufr. "Max!" řekl radostně táta. "Tati!" vykřikla jsem. A obejmula jsem ho. "Holčičko moje jak ty jsi vyrostla!"řekl mi táta. " Tati proč jses vrátil dřív? "zeptala jsem se." Chtěl jsem vás vidět a už tam nikdy nepojedu. " řekl šťastně. " Běž vysvobodit svého kamaráda "zasmál se. " Jé Lukasi "smála jsem se. " Tak pojď Bruno" zasmála jsem se a zvedla ho. "Uff díky" oddechl si a položil nádobí. "Už jsem z toho skákání určitě shodil kilo" Tak na tebe budu pouštět Bruna každý den. " pousmála jsem se. "V pohodě to stačilo" pousmál se a začal se mi dívat do očí já jsem se mu taky musela dívat protože mě úplně hypnotyzoval. Přerušil nás táta. " A kde je Charlota? "zeptal se zvědavě. V tu chvíli se mi objevil smutný výraz na obličeji. " Je v kómatu " řekla jsem smutně a potichu. "Někdo jí včera ráno napadl."začala jsem potichu brečet a Lukas mě jemně objal. "To bude dobré" řekl starostlivě táta a rukou si projel obličej. Táta zůstal stát a asi pět minut nikdo nemluvil. Nic nebylo slyšet, akorát můj tichý pláč.
Lukas mě odvedl do pokoje a posadil mě na postel a řekl mi že musí jít. "Max musím jít aby o mě sestra neměla strach. Uvidíme se v pondělí ve škole ano?" upozorňoval mě a já ho vzala za ruku. "Neopustíš mě?" zašeptala jsem a opřela se čelem o jeho rameno. "Nikdy. To bych neudělal" zašeptal a dal mi pusu na vlasy. "Musím jít... Ahoj" pousmál se a já jsem mu zamávala. Už jsem jen slyšela jak Lukas mluví s tátou.
Táta: "Jak jí je?"
Lukas: "Pořád stejně. Je hodně smutná"
Táta: "Děkuju že jses o Max postaral"
Lukas: "Neděkujte. Rád pomáhám. Nashledanou."
Táta: "Ahoj."

Pak se zavřeli dveře. Já se cítila divně když nejsem s Lukasem. Cinkl mi Messenger. Byl to Maty.

Maty: Ahoj kočko už víš kde to je?

Max: Jo vím :-) Za chvilku jdu dělat oběd a pak už vyrazím.

Maty: Bezva tak hlavně doraz sejdeme se u altánu hned na začátku.

Max: Dobře dorazím. Musím ahoj.

Když jsem byla v kuchyni uvědomila jsem si že jsou zbytky od špaget. Takže jsem otevřela lednici a vyvalil se na mě mráz. Vzala jsem je a položila je na linku. Když jsem vydávala talíř tak mi vypadl z ruky a rozbil se o mou nohu.
"Aaaaaaa" začala jsem potichu křičet a klepající se rukou sem odendala střepy z mé nohy. "Max! Něco jsem slyšel! Je ti něco?" vykřikl táta. "Ne už je to dobrý" řekla jsem tiše.
"No jen aby" pousmál se táta. Neviděl na mou nohu. Šáhla jsem po náplasti a zalepila si ji. Špagety jsem dala na jiný talíř a posadila se ke stolu. "Tati! Oběd!" zavolala jsem na něho jako vždycky. "Hmm co je dobrého?" zeptal se táta poznala jsem že mě chce přivést do dobré nálady. "Zbytky od včerejška... Špagety." odpověďela jsem. "Mňam" řekl a olízl se. Po jídle jsme si povídali jak se měl táta ve Švýcarsku. " Jaj tati já jsem úplně zapomněla! Jdu s Matym ven. " zvedla se a běžela jsem nahoru. "Kam jdeš?" zavolal ne mě táta. "Do toho malého parku" zakřičela jsem. Vzala jsem si vak a dala si do něj mobil a peněženku. Hodila jsem na sebe džíny a maskáčovou mikinu. Šla jsem zase dolů asi nazula si bílé Conversky a zabouchla dveře. Šla jsem na zastávku protože jsem líná... Jo! Napsala jsem mezitím Matymu.

Max: Trochu se opozdím. Nevadí?

Maty: Ne nevadí. :-)

Jak jsem si do přečetla tak přijížděl autobus. "Dobrý den. Poloviční k muzeu."nahlásila jsem a podala mu drobné. Když jsem procházela uličkou, viděla jsem Terku jak kouká z okna a poslouchá písničky." Teri? Můžu? "zeptala jsem se a Terka si odendala si sluchátko." Ahoj Max. Jasně můžeš. " řekla mi a posunula se. "Děkuju" pousmála jsem se. "Kam jedeš?" zeptala se mě zvědavě. "K muzeu půjdu s Matym do toho malého parku." právě jsem si uvědomila co sem to řekla za blbost.
"Jo to nejseš první a ani ne poslední. Vodí si tam každou holku která se mu zalíbí. I mě tam zavedl. Hele když půjdete přes most směrem k rybníku tak si dávej bacha."varovala mě Terka."A na co?" zeptala jsem se zvědavě. "No bude chtít..." promiň musím jít. Rozloučila jsem se s Terkou a odešla z autobusu. "Chudák holka"pomyslela si Terka. Šla jsem směrem ke kinu a opravdu je tady cesta do toho parčíku. Šla jsem a uviděla jsem ho v altánu." Ahoj. Promiň... Autobus. Taak jdeme? "pobídla jsem ho." Jo už jdem "řekl mi. Po chvilce mě chytl kolem ramen. Ale já si to brala kamarádsky. Celou cestu jsme si povídali. Než jsme došli k mostu. Vyděsila jsem se a zapomněla si na to co mi říkala Terka. Když půjdete přes most...
Zastavila jsem se." Co je? "zeptal se nechápavě." Ale nic "vykoktala jsem." Tak jdem "usmál se a vzal mě kolem pasu. Najednou jsem ucítila na boku bolest. No nevím jestli tohle je z kamarádství. Ale co. Rozešla jsem se a mířili jsme k rybníku. Totálně mi bušilo srdce." Pojď se tady posadit "ukázal na trávu." Jojo "sedla jsem si a spojila jsem svoje ruce na kolenou." Co teď? "řekla jsem trošku vyděšeně." Budeš se mnou chodit? "zeptal se mě Maty." Cože?! Vždyť se skoro neznáme."vykřikla jsem." To nevadí "začal mluvit a totálně mě zhypnotizoval." Ano " řekla jsem zhypnotizovaně. "Joo!" vykřikl a já si uvědomila co jsem to řekla. Chvíli jsme si povídali a dal mi ruku kolem ramen. Co mě překvapilo bylo to že mi šáhl na zadek. "Co děláš?!" vyjekla jsem a vlepila mu facku. "Uuuu kočička škrábe" a jazykem si olízl rty. "Víš co? Jdu." usoudila jsem ale když jsem se zvedala tak mě stáhl na zem.
"Pust mě" sykla jsem. "Ona se zlobí" řekl flirtovně a začal mi držet ruce. "Nech mě!" prosila jsem. Začal mě líbat na krku a já nevěděla co mám dělat. Když mě chtěl líbat tak jsem cukala hlavou. "Ty debile slez z ní" někdo praštil Matyho.
################################
Okey je to napínavé že jo? :-)
Jste úžasný! Děkuju za všechno.

Tvoje Any :-)