"Už je čas vyrazit k Lukasovy."pomyslela jsem si." Pořádně se obleč Max! Dnes tam fouká studený vítr. "zavolal na mě táta. " A zítra jdeme na návštěvu ke tvé mamince. "řekl šťastně. " Vážně?!To je bezva. "vykřikla jsem a skočila jsem. Málem jsem přišlápla Bruna. Šla jsem nadšeně po schodech nahoru do pokoje." Tak něco pořádného. "zasmála jsem se. Vzala jsem si roztrhané černé džíny, bílé triko a koženou bundu. " Dobrý tati? "zeptala jsem se." Ano. Kdy se vrátíš a kam vůbec deš? "hned se mě zeptal." K Lukasovy. Nevím třeba v pět? "navrhla jsem." Dobrá "přikývl otec a já jsem šla pomalu do verandy. " Tak... Opět Conversky."zasmála jsem se a nazula si boty. Vyběhla jsem z domu a šla k Lukasovy. Cestou jsem někoho potkala...
"Max?!"
"Nech mě být!"
"Prosím odpusť mi"
"To nejde. Já a Julča jsme byly kvůli tobě v nemocnici."
"Já vím. Promiň!"zakřičel na celou ulici a já jsem se cítila trapně .
"Hele večer mi napiš. Nechci to teď řešit." ukončila jsem hovor a odešla.
Šla jsem rychleji. Po cestě do mě narazili dva lidé.
"Omlouvám se" řekla jsem a zvedla hlavu.
"To nic cukroušku." ozval se nějaký divný hlas.
"Co?" řekla jsem podivně.
"Je to naše chyba drahoušku. Já jsem Tobi a tohle je můj přítel Tedy." řekli ti kluci.
"Ehm....Já jsem Max Willfová. Chcete mě doprovodit?"
"No že se ptáš. Jasně. Kam?"
"Ulice Dvořákova."
"Za kým?"
"No...za jedním klukem domů."
"Jé tak jdeme dáme ti pár užitečných rad." řekl Tedy a pobídl mě.
"No ráda číslo jedna je: Buď zábavná. Musíš si že sebe udělat srandu. Rada číslo dvě je: Někdy musíš zapojit i flirt. Sem tam se ta balicí hláška hodí.
A rada číslo tři je: Měj ho ráda takového jaký je." kluci domluvily a já jen přikývla a řekla "díky kluci. On je sám hodný. Určitě toho využiju. Tak tady to zrovna je. Díky ahoj. Napíšu vám!" zavolala jsem. "Ahoj drahoušku!" křikly na mě. Z vaku jsem vzala mobil a zavolala Lukasovy. Max: "Jsem tady Lukas. Pojď mi otevřít."
Lukas: "Jop už běžím."
Típl to a hned se otevřeli dveře a tam stál Lukas s úsměvem na tváři.
"Ahoj tak už si konečně dorazila. Pojď dál." řekl mi a šel na stranu aby jsem mohla projít. Pak se za mnou zavřeli hned dveře. Když jsem vyšla z verandy, objevila jsem se ve velké místnosti která nejspíš sloužila jako obývák a kuchyň. "Ahoj Max. Já jsem Sandra. Lukasova sestra." pozdravila mě a já jsem jen že sebe vytlačila "Ahoj. Máte to tady strašně krásný!" vykřikla jsem. "Děkujeme. Počkej až uvidíš Betty a Maxe." řekl mi Lukas a dal si mě na záda. Já než jsem se stačila vzpamatovat byla jsem na zahradě a skákali na nás dva pejsci. "Ooooo... Jé ty jsou úžasný!" seskočila jsem z Lukase a začala si hladit pejsky. "Větší je Betty a malý je Max."
Vysvětlil mi. "Jsou nádherní!" vykřikla jsem a podívala jsem se na Lukase který se usmíval. "Emm... Kam si mám dát věci?" zeptala jsem se. "Ouu promiň já zapomněl. To jsem ale gentleman co? Pojď se mnou." dořekl a zmizel v domě. "Tady jsem!" zavolal na mě z pokoje. "Už běžím!" rozběhla jsem se do jeho pokoje. "Páni!" řekla jsem potichu když jsem byla v pokoji. "Máš to tu nádherný a to myslím vážně." zasmála jsem se.
"Jdeme ven?" zeptal se mě. " Jop jdeme. "zasmála jsem se. Skočila jsem mu na záda a začali jsme se smát." I'm a super man. "zavolal Lukas a běžel na zahradu. " Neublíží se bouřka? "zeptala jsem se ho protože jsou na nebi černé mraky." Jo má být"odpověděl mi. " Že začíná poprchávat. " řekla jsem tiše a Max i Betty zalezli do boudy. Začalo lejt jako z konve. "Rychle dovnitř!" zavolal na mě. Běželi jsme a byly jsme celý mokrý. "Musím jít než se to zhorší." usoudila jsem a šla si pro věci. "Ahoj uvidíme se."rozloučila se a šla jsem do deště." Ona se vrátí. Je to silný déšť. "usoudila s úsměvem Sandra. Po chvilce někdo zaťukal na dveře. Lukas je šel otevřít a tam jsem stála s mokrým oblečením a vlasy. Sandra se zasmála." Můžu tady zůstat? "nahodila jsem úsměv a psí kukuč." Jasné pojď sem akorát nastydneš půjčím ti Sandřino oblečení. "pozval mě dál. " Děkuju "zasmála jsem se. " Běž se osprchovat já ti donesu Sandřino staré oblečení do koupelny. Tvoje ti dám usušit. "řekl mi a já kývla a šla do koupelny." Ťuk ťuk. Můžu? "ozval se Lukasův hlas." Jo můžeš "zavolala jsem. Lukas vešel a dal mi Sandřino oblečení na skříňku a zase odešel. Když jsem byla umytá a oblečená šla jsem pro mobil a napsala tátovi že kvůli bouřce se vrátím až ráno." Max! Pojď sem máš tady čaj! "zavolal na mě Lukas a já jsem šla do obýváku. " Kde je Lukas? "zeptala jsem se a posadila se na gauč." Šel pro Betty a Maxe. "řekla mi Sandra."Jsem tu!" zařval a vedl pejsky směrem do verandy. "Jsou tam" oddechl si a sedl si k nám. Dlouho jsme si povídali. "Max? Máš vypito?" zeptal se mě a zvedl se. "Ano mám" a ukázala jsem mu prázdný hrnek. "Tak fajne. Chceš jít spát?" zeptal se a ukázal na pokoj. "Jo klidně. Už jsem dost unavená." dořekla jsem a zívla jsem si. "Tak pojď ke mě a já ti nachystám lože." zasmál se. "Jop"zasmála jsem se." Dobrou noc Max! "zavolala na mě Sandra." Dobrou! "křikla jsem z dálky." Ještě chvilku počkej ano? Jdu se osprchovat. "dořekl a zmizel v koupelně. Já jsem usnula v jeho posteli.
################################
/Lukas/
Když jsem odešel z koupelny spala tam jak miminko. Je tak roztomilá. Pomyslel jsem si. Přikryl jsem ji dekou a dal jí pusu na vlasy. Lehnul jsem si k ní a obejmul ji. Po chvilce jsem usnul.
################################
Mě to tak baví že jsem musela napsat další díl! Příští kapitola bude smutná takže si připravte kapesníky.Vaše Any :-)
ČTEŠ
Láska Nebo Krev? (Pauza)
Novela JuvenilNeverte mládencom ked sa vám zapáčia vyjedou vám všetky čerešne z koláča.