Cítím se strašně ale nevím proč. Každopádně dneska jdeme na návštěvu k mamce! "Zlatíčko už se připravuj!" zavolal na mě táta ze zdola. "Jojo už jdu na to!" zasmála jsem se a začala se připravovat. Sešla jsem dolů a uviděla jsem kytky a ovoce. " Mužem? "zeptala jsem se. " Jo už jdem "řekl popadl kytky a mě dal do ruky ovoce. " Jedeme autem. "řekl udýchaně protože jsme nestíhali. Šli jsme do auta a táta rychle vyjel z garáže. " Jsme tady! "vydechl radostně. Vyšli jsme z auta a mířili jsme k recepční. " Dobrý den já jsem Jan Willf a přišel jsem navštívit se svou dcerou Charlotu Willfovou. "nahlásil táta. " Dobrá zavedu vás tam. "řekla nám. Šli jsme do výtahu a když zastavil vyšli jsme. Po cestě jsem viděla lidi na vozíku kteří jsou na tom špatně. " Tak tady to je."ukázala na dveře a usmála se. Táta je otevřel a viděli jsme maminku na přístrojích. " Mami?! "řekla jsem potichu a pohladila jí hřbetem ruky po tváři."Charloto?Slyšíš mě?!Haló miláčku!!!"začal křičet táta." Pane prosím uklidněte se. "začala sestřička uklidňovat tátu. " Já jsem úplně klidnej!!!!"zařval táta. " Prosím pane odejděte z místnosti. "ztratila nervy sestřička a ukázala na dveře. Táta naštvaně odešel a hádal se s někým za dveřmi. " Omlouvám se ale tady musí být klid. "omluvila se mi sestřička. " To je dobré. Chápu to. "zasmála jsem se. "Probudí se?" zeptala jsem se. "Za pár dní bude možné probuzení. Neboj až se probudí tak vám zavoláme." pousmála se sestra. "Děkuju."řekla jsem jí.
Doma....
Doma mě přivítal Bruno. Seděl na zemi a kolem něho bordel. " Bruno ty rošťáku!"zasmála jsem se. Táta byl ještě v nemocnici. Feeling used but i'm still missing you and i can't see the end of this.... Začal mi zvonit mobil. Zvedla jsem ho. Byl to táta.
Max:" Ano tati?"
Táta: "Max budu na týden u strýčka Rudolfa."
Max: "Ehm. Fajn. Tak ahoj."
Táta: "Ahoj."
Típla jsem to. "No super zase uklízení na mě. " řekla jsem si otráveně. Ale něco mě napadlo.....
Max: Čau lidi. Půjdete k nám prosím pomoct uklízet? Bruno tady nadělal veliký nepořádek a já to sama neuklidím.
Julča: Jop já jdu :-)
Jednorožec: Dorazím :-))
T&T: No jasně že se ptáš :-*
Eliška: Já a Terka půjdeme. :-)
KUBA: Jop zlatí :-)
Max: Děkuju tak dnes v jednu ^^
Jsem ráda že je mám. Jedna hodina je za chvilku. Aspoň půjdu koupit pití. Popadla jsem klíče a mobil. Navlékla jsem si koženou bundu a vyšla z baráku. "Sakra dneska je hnusně. Škoda že neumím řídit." řekla jsem si. "No nic budu muset pěšky." rozešla jsem se. Najednou u mě zastavilo auto a já totálně nechápala proč. "Ahoj nechceš svézt?" pokoušel se mě nalákat pán co seděl v autě. "Ne, děkuju. " řekla jsem mu a zrychlila krok. "Ale noták." usmál se pán. "Ne!" vykřikla jsem. "Já si ale pro tebe dojdu." vystoupil z auta a začal za mnou utíkat. Já jsem se rozběhla a mířila do obchodu. "Zastav! Neublížím ti!" zaprosil. Já jsem dál utíkala. Schovala jsem se v temné uličce. Zadržela jsem dech protože jsem byla udýchaná. "Kdepak jseš kočičko?"řekl a utíkal na druhou stranu. Když byl daleko tak jsem vydechla. Šla jsem rychle do obchodu a hledala nějaké pití. " Dobrý den, promiňte že ruším ale jsem tu poprvé a nemůžu najít pití. "zeptala jsem se stařenky. " Nerušíš. Pojď se mnou. Ukážu ti to. "rozešla se stařenka." Dobrá. "pousmála jsem se a šla za ní. " Tak tady to je. "usmála se. " Děkuji. Nashledanou. "vzala jsem první pití co tam bylo a rozloučila se. " Ahoj ahoj. "zamávala mi stařenka. Šla jsem k pokladně a vytáhla mobil. Projela jsem všechny sociální sítě a vše zkontrolovala. Poté jsem ho zamkla a dala do kapsy. " Dvacet korun. "řekla mi prodavačka." A ovšem promiňte. "vytáhla jsem peníze a dala je prodavačce." Děkuji nashledanou. "usmála se na mě. " Nashledanou. "řekla jsem a vyšla z obchodu. " Sakra za chvilku se mají sejít u mého domu. Musím pohnout. "rozešla jsem se a rychlým krokem mířila domů. Po chvilce jsem dorazila. Už čekali u dveří." Sorry ale šla jsem koupit pití. "omluvila jsem se a začala z hledat v kapse klíče." V pohodě. "usmáli se." Už odemykám. "zasmála jsem se. Když jsem otevřela bylo tam víc nepořádku než předtím. " BRUNO!! "zakřičela jsem vztekle. Naštvaně jsem k němu šla. " Max! Uklidni se. "někdo mě chytl a držel. " Pusť mě Kubo! "vrtěla jsem se ale držel mě pevně. Odnesl mě do pokoje a odešel. Po chvilce jsem se uklidnila a šla dolů. " Promiňte. Cítím se trapně. " zklopila jsem hlavu. "To je dobrý i nám někdy praskly nervy." usmála se Eliška. Já jsem se pousmála a zvedla hlavu. "Tak se do toho pustíme?" zeptal se Tobi. "Jo ." usmála jsem se. "Tak kluci nábytek a holky uklízení. " navrhla jsem. "Jop" řekli všichni. Vzala jsem koště a začala zametat. "Raz,dva, tři."slyšela jsem Lukase počítat při zvedání skříně. Vysypal se na ně ze skříně prach a začali se strašně smát. Holky vzali hadry a začali je utírat. Eliška Tedyho, já Lukase, Terka Tobiho a Julča Kubu. Zadívala jsem se na Lukase. Pustily jsme se zase do práce. Za pár hodin bylo uklizeno. Už jsme akorát stírali. " Děkuju moc za pomoc. "usmála jsem se. " Není zač. "řekli mi. Kluci přinesli ze zhora stůl a dole jsme stoly spojily. Přichystali jsme jídlo a všichni usedli ke stolu. Když jsme se najedli, vytáhli jsme alkohol a začali jsme dělat párty. Všichni byli opilí i já jsem byla. Bylo mi to jedno protože jsem byla nalitá. Eliška šla se mnou do pokoje a tam byla i Julča. Začali jsme si povídat. Najednou jsem se zamyslela kde je Lukas. Sešla jsem dolů a viděla jsem ho totálně vyčerpaného. " Lukasi? Pojď k nám do pokoje mezi normální lidi. "mávla jsem rukou. " Jo už jdu. "zvednul se a šel za mnou. Byli jsme už všichni v pokoji a za chvilku jsem usnuli.
Ráno...
Ráno nás strašně bolela hlava. Postupně odcházeli a já si dala sklenici vody. Pak jsem si šla do pokoje lehnout. Po chvilce spaní jsem se cítila o trošku líp.
################################
Sorry že nebyla dlouho další kapitola ale neměla jsem náladu ani čas. :-*Vaše Any :-)
ČTEŠ
Láska Nebo Krev? (Pauza)
Novela JuvenilNeverte mládencom ked sa vám zapáčia vyjedou vám všetky čerešne z koláča.