Láska Nebo Krev? (Pauza)

Sledování #11

"Lukasi pojď se mnou." řekla jsem nenápadně. "Okey." zašeptal a oba jsme se zvedli. Došli jsme do pokoje a já začala mluvit.  "Mamka je smutná kvůli tátovi že tady není. Chci vědět,  co se děje. Večer čekej pod mým oknem."řekla jsem. "Fajn.  Agente 007" zasmál se a šli jsme zpátky do obýváku.  "Mami můžu jít koupit oběd?"zeptala jsem se a už si nazouvala boty. " Dobrá ale nezdrž se ve městě dlouho. "přikázala mi mamka." Můžu jít s tebou? "přiběhla Julča a udělala psí kukuč. " Jasné. "usmála jsem se a vyšli jsme z domu." A jak to vůbec dopadlo s Davidem? "zvědavě jsem se usmála." Stalo se to a já jsem za to strašně ráda. "vykřikla nadšeně." Super"zasmála jsme se a dala palce nahoru." Koupíme hranolky a smažák?" navrhla Julča."JO!!" vykřikla jsem a utíkala do obchodu.  Když jsme to měli koupené,  šli jsme ještě do lékárny. "Co tady potřebuješ?" zeptala se mě Julča a já jsem se postavila do fronty. "Nějaký prášky." mávla jsme rukou. "Dobrý den.  Mám tady recept na nějaké prášky.  Podíváte se na to?" zeptala jsem se a podala lístek. "Ano hned vám to přinesu." odešla paní a já se obrátila na Julču. "Julčo!  Nevoň tady s tím jídlem!" smála jsem se. "Rebel."usmála se. " Tak tady to je slečno. "podala mi paní krabičku a já jí dala peníze. " Nashledanou. "rozloučila se a odešla jsem. Mezitím Julče cinkl mobil a odemkla ho. Když si to přečetla, začali jí slzet oči ale pořád šla a dívala se dopředu. Mobil dala do kapsy a už měla slzy na krajíčku. " Stalo se něco? "naklonila jsem k ní hlavu a dala jí ruku na rameno." Ne nic."řekla rychle a utřela si oči. " Mě se můžeš svěřit." usmála jsem se a Julča na mě otočila hlavu. "To je zpráva od Davidaaaaa." rozbrečela se a já ji objala. Podala mi mobil abych si to přečetla.

Láska: Julčo musím ti něco říct. Znáš Danu? Zamiloval jsem se do ní. Takže je rozchod. KONEC!

"Julčo? Otáčíme se." dupla jsem si a otočila se."Kam jdeme?"utřela si oči." Uvidíš. "rozešla jsme se a Julča mě doběhla. Celou cestu jsem nemluvila pořád jsem naštvaně šla. " Jsme tady. "prohlásila jsem a zazvonila. Dveře se otevřeli a já se nadechla. " Ty seš David? "zeptala jsem se naštvaně."Jo." odpověděl pohodově. "Tohle je Julča a tys jí zlomil srdce!"vybuchla jsem a dala mu facku." Jau. "přejížděl si rukou tvář." Davide?  Slyšela jsem správně?!"vynořila se Dana." Jo slyšela."řekla jsem." Ty blbče. Zlomil si jí srdce. Je konec kámo."usoudila,  dala mu facku a polila ho vodou. Šla k nám a objala Julču. David než stačil zareagovat, už jsme byli pryč." Ty si ho nezasloužíš. "řekli jsme Julče."Děkuju."usmála se. " Holky já musím. A Julčo?  Znám super kluka který je stejný jako ty." usmála se a podala jí lísteček s telefoním číslem.
Julča se pousmála a dala si lísteček do kapsy. "Čau holky." pozdravil nás někdo. "Ahoj Kájo. Co tady děláš?" usmála jsem se. "Bydlím od města. Max můj táta se ptá,  proč není škola. A já to zapoměl." smál se. "Opravují ji." usmála jsem se a PŘÁTELSKY ho objala. Už jsme byli u domu.  Julča mi otevřela protože jsem měla plné ruce. "Hm tady to vonííí."přišel ke mě Lukas a natahoval se po jídle."Běž Lukasi." smála jsem se a dala mu lehký pohlavek. Ten se jenom smál. Vyndala jsem jídlo a všichni přišli pomáhat. Kluci zase přinesli ze zhora stůl a dole jsme stoly spojily. "Jau sakra." zanadával a přepetal rukou Lukas. "Copak?" naklonila jsem k němu hlavu. "Mám hluboko třísku."vzdechl a ukázal mi prst."Mamka ti to vytáhne. Nevadí ti jehly?" vzala jsem ho za zápěstí a šla k mamce. "Ne." usmál se. "Mami Lukas má třísku. Vytáhneš mu ji?"
"Promiň zlato ale nesnáším jehly.  Když si byla malá, tak ti to vytahoval táta."
Tak jsem svolala Elišku, Julču a Terku. Terka držela ruku, Eliška má jehlu a Julča držela pinzetu. "Já ti to ještě trochu naleduju ať to necítíš."vytáhla jsem led a pomalu jsem ho položila na ruku. Jen se lekl jak to studělo. Led jdem běžela dát do dřezu a šla zase k holkám."Mám ji!"vyzvedla Julča pinzetu do vzduchu." Děti už je skoro večer. Radši běžte aby se o vás nestrachovali rodiče. "usmála se mamka a všichni odešli. Už jsem byla v pokoji a mamka šla spát do ložnice. Vylekalo mě házení kamínků na okno. Otevřela jsem ho a připadala si jako Romeo a Julie. Boty jsem měla teda měla už nazuté. Vylezla jsem z okna a klepali se mi strašně nohy. Ještě že tam je malé místo na které si můžu stoupnout. Zafoukal strašlivý vítr. Já jsem spadla na chodník. Na pár vteřin jsem omdlela. Pak jsem otevřela oči, zvedla se a očistila se." V pohodě? "
"Jo dobrý." usmála jsme se. "Půjdeme ke strýčkovy Rudolfovy."zvážnila jsem a rozběhli jsme se schovat za dům. Hlídala policie. Nesmělo se ve městě v noci chodit. Sprintem jsme se rozběhli. " Jsme tady. Vedle paneláku je strom. Já na něj vylezu a prozkoumám to tam. "navrhla jsem a Lukas kývl. Udělal mi z rukou stoličku a já se odrazila na strom." Jsem tu. "vydechla jsem a snažila se být klidná. Otevřela jsem okno a vlezla dovnitř. Zapomněla jsem že mi dal Lukas vysílačku.
"Jsem tady. Podívám se po věcech,  které patří tátovi."
"Vidíš někoho?"
"Ne zatím ne."
Opatrně jsem šla do ložnice. Byl tam strýček a už spal. Po tátovi nejsou ani památky.
"Nic tady není."
"Pojď ke mě."
"Dobře už jdu."
Utíkala jsem, skočila na větev a pustila se.
"Teď do budovy,  kde pracuje."
Kývl a šli jsme za panelákama do firmy.
Ještě tam pracovali takže bylo odemčeno. Vešli jsme do budovy a vstoupili do jeho kanceláře. Sedla jsem si za počítač a začala hledat něco co by nám pomohlo.
"Max. Něco jsem našel." ukázal mi papír a tam bylo napsáno že táta bude uklízet ve skladu a Marií....Marií Daleskou. Běželi jsme ke skříňkám se zaměstnanci. "M m m....Tady Marie Daleská." vytáhla jsem to a začali jsme číst.

Marie Daleská
Nezadaná. Narození roku 1996. Takže jí je dvacet. Dál tam jsou nějaké jiné informace.

"Jdeme do skladu." usoudila jsem a běželi jsme dolů po schodech.
Nakoukli jsme tam.
Byl tam táta a vášnivě se líbal s Marií.
"Tati?!" vykřikla jsem.
"Max, co tady děláš?"vylekal se a odtrhl se od ženy." To řeknu mamce! "rozběhla jsem se ven.
################################
Baví vás tahle knížka?  Napište do komentu. Dík. 

Tvoje Any :-)