Ve Světě Harryho Pottera

VI.Patříš mezi nás

Věnováno: Každému kdo nad touto povídkou ještě nezlomil svou bezovou hůlku. :)

"A jsme sami, tak mluv." Řekl blonďatý Zmijozel, poté co za nimi zabouchl dveře chlapecké ložnice a pro jistotu je ještě zabezpečil intimní bariérou aby nikdo neslyšel o čem spolu mluví. Haley se těkavě rozhlížela všude možně po nábytku a pokoji jen, aby se nemusela Dracovi dívat do tváře. Ten jen trošku mlaskl a poté se pohodlně usadil na postel. "Tak co se děje?" Zeptal se znovu. Haley zvažovala své možnosti. Mám mu říct, že si nic nepamatuj a že vlastně ani nevím jestli je tohle skutečné, protože v tom světě ve kterém jsme byla předtím než jsme se probudila v Bradavicích je jeho svět jen knížka? Nebo to mám raději zahrát tak že jsem nejspíš ztratila paměť? Jo, to bude lepší. "No, víš já vlastně ani nevím." Povzdechla si Haley teatrálně a poté si kecla na postel vedle Draca až se hřbety jejich rukou nepatrně dotkly. Haley rychle ucukla, ale chlapec, jako by si toho ani nevšiml. "Jak to myslíš, že nevíš?" Zeptal se blonďák zvědavě a upřel na ni své šedivé oči. Haley se pod jeho pohledem nepříjemně ošila. Haley, vždyť víš jací jsou Zmijozelové v té knížce, přeci nic dobrého, raději to nějak uhraj, jinak by ti mohli ublížit! Napovídalo ji její podvědomí. To je pravda, raději si něco vymyslím. "Nevím co se stalo předtím vlastně si ani na nic moc nepamatuju." Povzdechla si a poté si nervozně skousla ret. Vlastně vím jen to co jsme si přečetla v knížce, ale to ti říct nemůžu. Draco podle zamyšleného výrazu chvilku přemýšlel. Haley byla nervozní jako snad nikdy předtím. Teď na to přijde a mě vykopnou z toho jediného světa ve kterém si přijdu skutečně sama sebou. Draco stále vypadal zamyšleně a Haley už chtěla začít něco vysvětlovat, nebo šílet nebo dokonce vzít svojí hůlku a probodnout se s ní, když v tom Draco udělal něco naprosto nečekaného. Nahnul se k ní a objal ji. Haley se na chvilku zastavil dech když ucítila jak se blonďáčkovi ruce ovíjí kolem její těla a už si myslela, že ji prokoukl a chce ji nechat zavřít do Azkabanu, nebo dokonce na ni použít smrtící kletbu, ale to se velice mýlila, protože jeho ruce se kolem ní ovinuly a držely ji pevně a jistě, jako snad ještě nikdy nikdo. Poté se naklonil k jejímu uchu a pošeptal. "Já, vím, že to nemáš jednoduché a taky, že se ti občas zdá že mezi nás nepatříš, protože tě klobouk zařadil nejdříve do Mrzimoru a k nám jsi se dostala až ve druhém ročníku,když se stala ta nehoda, ale chci abys věděla, že tě máme rádi a taky, že si nemyslíme, že by jsi k nám nepatřila nebo dokonce že by jsme tě za to co se stalo soudili. Vlastně se mi zdá, že jsi mezi nás zapadla ještě lépe než někteří, kteří jsou zde již od začátku. Každý dělá chyby Hay, ale musíme se z nich poučit a jít dál. To bude dobrý uvidíš. A z těma zpropadenýma Nebelvírama si taky poradíme, počkej až budou lektvary, Severus jim to pěkně nandá zato co ti udělai" Uchechtne se Malfoy a Haley se snaží si zapamatovat co říkal. Co udělala, že byla přeřazena sem? Provedla něco hrozného? Má nějaké rodiče kouzelníky nebo je sirotek? Tolik otázek a nikdo kdo by ji na ně dal odpovědi.

Chtěla bych se omluvit, že jsme tak dlouho nepřidala novou část, ale bohužel jsme měla nějaké problémy a pak jsme na tu povídku úplně zapomněla, takže se moc omlouvám a doufám, že se najde někdo kdo si ji ještě přečte, popřípadě přidá hvězdičku nebo komentář (s obsahem o tom jak jsme hrozná, že jsem už tak dlouho nevydala nový díl :D ) Love ya :*