Moje Parodie Na Pohádky

Růženka 6. část

Moc se omlouvám jestli tím, že sem přidávám toto video porušuji vlastnická práva. Jestli tomu tak je, tak mi řekněte a já ho hned odstraním.

Mam hláád! To byla první myšlenka, která Rose ten den napadla. Když už se ten hlad nedal vydržet, promnula si rukou oči a se zívnutím se posadila.

Dnešek bude dlouhý, pomyslela si a zaklonila hlavu. Bylo by tak krásné, kdyby celý den mohla strávit ve svém pokoji. Pryč od všech lidí, pryč od plesu a hlavně daleko od něj. Jenže včera večer se vymluvila z večeře kvůli nevolnosti, takže dneska už jí to bez kontroly lékaře neprojde.

Ikdyž! Ono by to možná i šlo...sice né úplně, ale aspoň trochu!

Popohnaná tím nápadem vyskočila z postele a oblékla se do vínových šatů s černými výšivkami. Byly takové jednodušší, ale to jim na kráse neubíralo. Rose je dostala od tetičky Raven, která je pro ní koupila, když byla ve vzdálenějším království na návštěvě. Bylo jí patnáct a měla z nich ohromnou radost a do teď je moc ráda nosila...jen v tom výstřihu jí byly krapet těsné.

K nim si vzala drobné, černé balerínky a vypravila se ke kuchyni.

"Ty sis přivstala?" Vyvalil na ni nevěřícně oči šéfkuchař, když vešla do kuchyně a udiveně koukal, jak začala uždibovat kousek rohlíku.

"Jo, to je to tak nezvyklé?" 

"Noo ani ne, jen kdybys mi tu nesnědla už celý rohlík, tak bych do tebe musel šťouchnout vařečkou, abych se přesvědčil že nejsi duch," řekl a začal se smát, když na něj Rose vyplázla jazyk.

"Víš, zítra je ples a já se potřebuju zdejchnout, nemám ráda tyhle přípravy." Popošla od rohlíků k dalšímu stolu a strčila si do pusy kuličku hroznového vína, které už bylo naaranžované na krásné skleněné míse. 

"Pročpak? A jdi od toho jídla!"

Rose se začala smát, když jí odehnal s utěrkou od dalšího ovoce, a pak naprosto vražedně řekla "Protože bych je všechny uškrtila".

"Ach taak", usmál se šéfkuchař a začal se taky smát. "A po mně chceš co?"

"Jídlooooooo!" Zasténala a hned na to jí zakručelo v břiše.

* * * * * * *

Vůbec se mi to nevede! Pomyslela si, když už po několikáté zkazila náčrtek. I ten tulipán, který kreslila, zvadl! Achjo.

"To je tím tupcem! Všechno je to jeho vina!"

"Nějak ti to nejde", řekl a nahnul se jí přes rameno, aby se líp podíval.

"Ááá, co tady děláš?" zakřičela mezitím, co padala ze židle.

"Co asi broučku" a naznačil pusou polibek.

"Ty sexuchtivej ničiteli mého klidu!!! Jdi do háje, a nejlíp na druhou stranu zeměkoule!"

"Promiň lásko, ale nechce se mi, mimochodem už ti někdo řekl, že na tý zemi vypadáš fakt sexy?" Laškovně na ní mrkl a začal si ji víc prohlížet.

"Vrrrrrr!!!" To nemůže ten zvrhlej pitomec myslet vážně! Se vztekem se bleskurychle postavila, ale moc to nevypočítala, takže opět ztratila rovnováhu a byla nucena se o něj opřít.

"Já věděl, že chceš být blíž u mě," zašeptal a přitiskl si ji k sobě.

Chvilku zmateně stála a nechávala ho ji objímat, než se vzpamatovala a pokusila se ho od sebe odstrčit. Jenže narazila na stojan s nedomalovanou květinou, který stál za ní a začala padat dozadu, přičemž Gabriela stáhla s sebou.