Our little Baby | mpreg

VIII.

Mark

Po tom, co Jackie odešel, jsem se opravdu nudil. Ani spát už se mi nechtělo.

Proto mě nenapadlo nic jiného než začít s domácími prácemi. Stejně jsem neměl co dělat.

Stihl jsem opravdu všechno. Vyprat, uvařit, vyžehlit, vygruntovat celý dům... zkrátka úplně vše, abych se zabavil.

Podíval jsem se na hodiny na zdi.

,,Půl dvanácté," posmutněl jsem. ,,Jackie... kde je ti konec?" Fňuknul jsem.

S výdechem jsem padnul do nadýchaných peřin, ve kterých převládala jeho vůně.

Nevydržel jsem to a brzy na to usnul.

- - -

Vzbudilo mě šimrání na tváři.

,,Um... Jackie?" Promnul jsem si ospalá očka.

Jackson

,,Ššš spinkej, musíš být unavený," s úsměvem jsem svého drahého přítele pohlafil po tváři, načež jej pořádně přikryl dekou.

,,Říkal si, že přijdeš v jedenáct,m" s fnuknutím se ke mně přplazil a hlavu položil na mou hruď. Párkrát mě na ni políbil.

,,Byl jsem tam jediný a bylo tam toho opravdu hodně. Dnes ale budu mít volno," začal jsem ho šmrabkat po zádech.

,,Jenom dneska?"

,,Bohužel. Pak budu muset chodit na celodenní, abych s vámi pak mohl být co nejdéle doma,'

Mark

,,Ach jo," s odfrknutím jsem zabořil hlavu do jeho hrudi ještě více.

,,Není to vůbec spravedlivé. Asi tam zavolám," zamumlal jsem.

,,A teď jdeme spinkat!" Rozkázal jsem nám. Jackieho jsem pevně obejmul a slastně vydechnul. Konečně ho mám doma. Můžu být zase klidný.

Jackson

,,Dob...rou," se zívnutím jsem se zavrtal pořádně do polštáře a Marka obejmul. Zavřel jsem oči. Byl jsem tak vyčerpaný. Zítra budu spát aspoň do čtyř.

,,Dobrou, lásko," jemně mě políbil na mou odhalenou hruď.

,,Miluju.....," ani jsem nestačil doříct to co jsem chtěl. Opravdu rychle jsem vytuhl.

Mark

Druhý den ráno jsem vstával poměrně pozdě na mé poměry. Bylo 11:39. Touhle dobou už připravuji oběd.

Se zamlaskáním jsem se otočil na druhou stranu. Pomalu jsem otevřel oči.

Usmál jsem se.

,,Ale~ Kdopak nám tu tak sladce oddechuje," pohladil jsem mého překrásného přítele po tváři.

Jackson

S mlasknutím jsem se otočil na druhý bok, načež začal šmátrat po posteli.

Se stále zavřenýma očima jsem se zaksichtil. Kde sakra ten pitomej pikachu je?

Když jsem jej konečně nahmatal, přitáhl jsem si ho k sobě a až po nos se zabalil do peřiny.

Dneska odmítám vstávat! Aspoň do jedný ne! Budu hezky spinkat!

Mark

,,Tss! Tak si měj radši toho pitomýho pokémona, než člověka, který ti dá syna," urazil jsem se. Zvedl jsem se a rozešel se do kuchyně. Měl bych vážně začít něco dělat.