Our little Baby | mpreg

XV.

Jackson

Vytřeštil jsem oči. Kurva! Kurva! Kurva!

S hysterickým řevem a máchání rukami jsem se rozeběhl k autu. Z věšáku jsem sundal klíče, ze skříňky vzal tašku plnou věcí do nemocnice.

Rychle jsem zaběhl do garáže. Ani jsem pořádně nestihl nastartovat a už jsem vyjel ven.

,,Už běžim mamčo!" S tímto výkřikem jsem se rozeběhl pro Marka, kterého jsem si vyzdvihl do náruče.

,,Bude to v pohodě," konejšil jsem ho cestou do auta.

,,Drž hubu a dělej!" Zařval na mě.

Se sklapnutím jsem jej posadil na místo spolujezdce. Já sám se hned poté posadil za volant a jel co nejrychleji do nemocnice.

---

,,Rodíme! Připravte sál! Jde to ven!" Spolu s Markem v náručí jsem vlítl do nemocnice.

,,Nečumte a dělejte s ním něco kurva! Už rodí!"

Mark

,,Ještě to do mě jednou strčíš a uříznu ti ptáka! Nesnáším tě!" Zakřičel jsem na svého přítele. Vzápětí jsem začal řvát na svý okolí.

,,Co čumíte, vy hovada! Nikdy jste nevydeli těhotnýho chlapa, nebo co?!" Hulákal jsem dál.

,,Nebojte, pane Wang! To říkají všichni a za rok jsou tu znova!" Přisral se k nám náš doktor.

- - -

Před pár minutami mě přemýstili na operační sál. Jackson byl pryč. Musel se jít nejprve převléknout. Ostatně to i já, ale s něčí pomocí. Nechali mi spodní prádlo a vrchní části nahradili tou trapnou košilí, ve kterých by mi byla za normálních okolností vidět prdel, avšak toto rozhodně normální situace nebyla. Každou chvíli to bolelo víc a víc a já už jen čekal kdy sem vlítnou novináři a začnou si mě fotit. Koneckonců - nestává se že by chlap rodil.

,,Tak, pane Tuan, jsme tu," po těchto slovech jsem se otočil ke dveřím. Vyšel z nich náš doktor s Jacksonem.

,,Marku!" Jackson se ke mně hned rozběhnul. Stisknul mi ruku.

,,Jackie," promluvil jsem snažíc se potlačit nehynoucí bolest.

,,Teď Vás uspíme, pane Tuan," s těmito slovy mi doktor přiložil masku s uspávacím plynem na pusu.

,,Jacksone," vydechl jsem jméno svého milovaného. Po čele mi stekly kapky potu.

Poslední co jsem viděl byl Jackson, který mi šeptal že všechno bude v pořádku.

Stratil jsem vědomí.

Usnul jsem s myšlenkou, že až se vzbudím uvidím své dítě a Jacksona.

Jackson

,,Všechno bude v pořádku. Za chvilku už budeme tři, lásko," opakoval jsem stále dokola. Do doby, než Mark neusl.

,,Jdeme na to," s těmito slovy začal porod.

S vytřeštěnýma očima jsem jemně stiskl Markovu ruku, načež pozoroval jeho tvář.

,,Pane Wang? Jste v pořádku?" Optala se mě sestřička.

,,Jasně! Můj přítel mi tu může umřít pod rukama, ale jo, jsem! Dík za optání!" Vyprskl jsem na ní.

,,Jste první, který tu při porodu neomdlel," zasmála se.

,,Odsajte tu vodu! Dítě musí rychle ven!" Nadskočil jsem. Můj syn bude každou chvíli na světě. Můj maličký milovaný Alexík.