Naruto characters X reader

Zkouška ! Trénink přežití !

,, Naruto proč nečekáš v klidu ? " Sakura se opět rozčilovala nad Narutem, který vykukoval ze dveří a vyhlížel senseie. Sasuke seděl a měl hlavu opřenou o svoje ruce a já stála u okna a dívala se nenápadně na celou situaci.

,,Proč ze všech učitelů musí mít zpoždění zrovna ten náš ? Všechny skupiny jsou už kdoví kde i s novým učitelem a... I mistr Iruka už šel domů ! " křičel naštvaně Naruto.

,,Hej, co to zase děláš Naruto ?!  Akari, udělej něco ! " otočila jsem se když jsem uslyšela svoje jméno. Naruto se snažil na senseie nastražit past, tedy.... Zaprášenou houbu na tabuli...

,,Hm...Zřejmě už vím kdo je váš sensei..Takové zpoždění může mít jen on." řekla jsem spíše pro sebe a ignorovala Sakuru.

,,A proč nás nemůžeš učit ty ? Přece se nás ujímáš když tu není první sensei, ne ? " Naruto balancoval na židli a u toho se na mě křenil.

,,Ehhh.... Mám lepší nápad. Sakuro, dej na ně pozor když tu nebudu. Nedělejte hlouposti." Řekla jsem se znuděným výrazem v obličeji. Sakura kývla hlavou a Naruto chtěl něco říct, zřejmě o tom proč na ně má Sakura dávat pozor, ale byla jsem pryč dřív než ze sebe vydal hlásku.

Věděla jsem přesně, kde je. Pořád musí myslet na minulost, i když se mu nedivím. Sama se pořád vracím tam, kde už jsem skončila. ,,Kakashi ?" řekla jsem tiše s lehkým smutkem v hlase, kterému jsem se i přes velké úsilí neubránila. Věděla jsem, že se tím pořád trápí. Stál před hrobem Rin a Obita, kteří byli v jeho týmu, když mu bylo asi tolik, co mně. Povídal mi o tom, co se stalo, i když ne často. Vlastně jen jednou. Když jsem viděla, že na můj hlas nereaguje, jemně jsem se ho dotkla na rameno. Chvíli ještě stál a koukal, ale pak se ke mě pomalu otočil. ,,Nemáš čekat s týmem ? " zeptal se nakonec svým znuděným hlasem. ,,Myslím, že už tam čekáme nějakou dobu, Kakashi..." trochu jsem se zasmála a podrbala se za krkem. Kakashi se na mě usmál se zavřenýma očima. Mám jeho úsměv zakrytý maskou ráda, ale tentokrát mi připadal nucený. Naposledy se podíval na hrob a chystal se odejít, ale najednou jsem tam zkameněla já. Kakashi se ke mě otočil a sklonil se , tak aby mi viděl přímo do očí. ,, Vím, že na někoho taky myslíš a je mi jasné, že se bojíš, ale všechno bude v pořádku. " řekl tichým, uklidňujícím hlasem. Ano, i já jsem ztratila dvě osoby. Byli to jediní dva lidé, které jsem mohla nazvat přáteli. Kromě nich jsem nikoho neměla. Teď jsou pryč a nejhorší na tom je, že za to můžu já. Co když ublížím ještě někomu ?

,,Neboj se... Od té doby se toho hodně změnilo a nesmíš si to brát za vinu. Ty za nic nemůžeš. " Kakashi, jakoby mi četl myšlenky, mě uklidňoval slovy, které mi stejně připadali jako lež. Otočili jsme se a pomalu kráčeli zpět za týmem 7.

Nemohla jsem si pomoct, ale smutek, který na mě dolehl jsem nemohla potlačit. Nejsem ani moc dobrá v přetvařování, ale musím to alespoň zkusit. Nechci aby to ostatní viděli.

___________________________________

Naruto :

Mezi škvírou dveří se objevila ruka a pomalu otevřela dveře. Konečně ! Dveře se otevřeli dokořán a muž byl připraven bez problémů vkročit do místnosti, když v tom na jeho divné vlasy spadla zaprášená houba. ,,Hahahaha ! On na to totálně skočil ! "

Sakura i Sasuke, kteří mi předtím nevěřili, se teď tvářili zaskočeně. ,,Jo, to je to před čím jsem tě chtěla varovat..." za senseiem se objevila Akari s kemeným obličejem a prstem ukazovala na jeho šedé, střapaté vlasy ve kterých prach od houby nešel ani vidět. ,,Ale nevěděla jsem, že na to skočíš ! " její kamenný výraz se náhle změnil v ten, který mám na ní nejradši - v rozesmátý.