Příběh Nerlame

Sirelaos a jména králů

Služebná přinesla Nerlame růžové šaty zdobené stříbrnými kamínky:

"Jeho veličenstvo král Arald vás zve na dnešní slavnost."

"Jsem jeho zajatkyně, není vhodné, abych se účastnila slavností Zlaté říše," řekla lhostejně Nerlame.

"Je to královo přání," řekla služebná tvrdě. "Oblečte si to, učešu vás."

Slavnost se konala v podvečer v zahradě. Nerlame přišla v doprovodu stráží a usedla ke stolu vedle krále. Naklonila se k němu a zašeptala:

"Není to dobrý nápad."

"Všichni mí muži jsou loajální. Věřím jim." Tato odpověď Nerlame očividně neuspokojila. "Rád bych vám někoho představil, toto je můj rádce Pelart."

"Rád vás poznávám," poklonil se jí stařec vysoký sotva jako desetileté dítě. Mluvil s nimi o válce a vyložil jim svůj názor - pokud se chtějí vyhnout vyhlazení jednoho národa, musejí se zbavit stávajícího krále a královny Severní říše a nahradit je novými.

"Simtýn je právoplatným králem a Isaela právoplatnou královnou Severní říše. V žilách jim koluje královská krev.  Není možné je sesadit," namítla Nerlame.

"Pokud skutečně jsou právoplatnými vladaři," zvedl prst Pelart.

"Co vás přivedlo na tuto myšlenku?" zeptal se král Arald.

"Procházel jsem staré spisy a knihy. Našel jsem kapitolu pojednávající o starých zvycích Severní říše. Je tam část o volbě jmen následníků trůnu. Simtýn nemůže být královské jméno, a tudíž není jeho nositel ani potomkem krále."

"Jak víte, že Simtýn není královské jméno?" řekla nedůvěřivě Nerlame.

"Protože jedna stará severská legenda vypráví o bílém drakovi Sirelaovi, který kdysi pustošil Severní říši..."

"Tu pověst znám," přerušila ho Nerlame. "Král Haremes Velký ho porazil. Zaplatil za smrt draka krutou daň."

"Ano," přikývl stařec. "Tím ale příběh nekončí. Král Haremes Velký byl tak zdrcený tou nešťastnou událostí, že svým dědicům zakázal pojmenovávat své potomky jmény začínajícími na S." Zlatý král na něj nechápavě pohlédl a rádce dovysvětlil:

"Ten drak se jmenoval Sirelaos a král Haremes nestrpěl ani pomyšlení, že by někdo jeho krve mohl tuto obludu připomínat byť jen prvním písmenem svého jména, které by bylo shodné se jménem bílého draka."

"Znám příběhy o králi Haremesovi Velkém," řekla Nerlame. "O žádném zakazování jmen se v nich nemluví."

"Neznáte celý příběh," řekl zdvořile rádce Pelart. "Co byste dělala vy, kdybyste se dostala na trůn Severní říše a zjistila, že vás od odhalení velezrady dělí jedna nepatrná zmínka ve staré legendě? - Nařídila byste úpravy a tento klam šířila svými zvědy mezi lid." Nerlame se ponořila do vzpomínek. Jednou v noci jí skutečně Darm vyprávěl příběh o bílém drakovi. Nedokončil ho a slíbil jí, že jí ho dopoví, až bude velká.

"Simtýn tedy nemá královskou krev," řekl král Arald. "Koruna Severní říše je v rukou podvodníka."

"Je nějaký způsob, jak prokázat královskou krev?" otočila se Nerlame na Pelarta.

"Takovéto odpovědi se skrývají ve větších knihovnách, než jaké vystavěla Zlatá říše." Setmělo se a hudebníci zahráli k tanci. Dvořané se zvedli a král Arald pohlédl na Nerlame.

"Myslím, že už jsem vaší přítomností u stolu dostatečně narušil klid svých dvořanů," pousmál se. "Nepožádám vás proto o tanec, i když by mi bylo potěšením." Nerlame uhnula pohledem a sledovala tančící páry.

"Mohla bych vidět knihu, ze které jste vyčetl pověst o Haremesovi a Sirelaovi?"

"Pokud to král dovolí," řekl Pelart a král přikývl. Pelart ji vzal do Tyrkysové knihovny v Mramorovém paláci.

Chladné stěny osvětlovaly zavěšené lampy. Pronikalo sem trochu měsíčního světla přes vysoká okna s rozhrnutými dlouhými tyrkysovými závěsy. Police knih byly ze širokého jemně vyřezávaného dřeva. Před okny stály sochy bohů a bohyň moudrosti. Uprostřed rozlehlé knihovny podpírané štíhlými mramorovými sloupy stál stůl s majestátním svícnem, který rádce Pelart zapálil.

Pelart odemkl jednu ze zamřížovaných knihoven a podal ze spodní police těžkou tmavě červenou knihu. Nerlame mu ji pomohla položit na stůl - LÉTA ZEMĚ ČERVENÝCH PRAPORCŮ A SNĚHU ANEB LEGENDY NEJDÁVNĚJŠÍCH VĚKŮ, KTERÉ SEVERNÍ LID PAMATUJE, A LEGENDY, JEŽ SE UDÁLY ZA ŽIVOTA MNICHA, JEŽ RÁČIL SEPSAT ZA SVÉHO ŽIVOTA V SEVERNÍ ŘÍŠI.

"Kdo ji napsal? O jakém mnichovi je řeč?"

"Slíbil jsem, že nikomu ze Severní říše neprozradím, jak jsem k této knize přišel ani kdo ji napsal. Tohle pro vás zůstane tajemstvím. Přísahám však, že to není padělek." Otevřel knihu a chvíli v ní listoval.

"Tady to máme - LEGENDA O VELKÉM KRÁLI HAREMESOVI." Nerlame pohlédla na velké stránky popsané zdobeným písmem a polkla.

"Umíte číst?" zeptal se váhavě Pelart.

"Ano, ale pomalu."

"Budu vám tedy předčítat," navrhl rádce a vytáhl z kapsy velkou lupu.