Být odlišný je vždycky těžké. A i když je to sebevíc vzrušující žít nenormálně, někdy i tenhle člověk zatouží po normálním životě. Jenže to padouši mít nemohou...
Nenormální příběh, ve kterém vás provedu mým cool životem. Držte se!
.
...
Joker se nejmenuje Joker pro srandu králíkům. Z jeho jména jasně vyzařuje podstata jeho osobnosti. Všechno je legrace, všechno je jen vtip. Někdy jsem se bála, že to co mezi námi bylo, je jen prostě ubohý vtip.
,, Nevěřím tomu...'' pověděla jsem, když jsem seděla naproti němu v baru. Narovnal se a prohlédl si mě.
,, Čemu nevěříš?'' zeptal se potichu udiveně.
,, To co si povídal o svém životě. Nebo spíš si myslím, že to není všechno...'' probodl mě pohledem a vstal. Pomalým krokem kráčel ke mě a během toho nespustil ze mě oči.
,, Ó... Jsi dobrá!'' sedl si na mě a začal hladit po vlasech. ,, Doufám, že se nám neměníš zpátky na starou Harleen!'' Tohle byla otázka, kterou jsem si vštípila do paměti a já na ní potřebovala odpověď. Stále ve mě je kousek té Harleen.
Přetvařovala jsem se. Začala se šíleně smát. ,, Bože ne, puso, jen...'' naklonila jsem se k němu a uchechtla. ,, Jen si chci zkrátit čas, tak mi pověz, prosím... I zloduch se musí vyzpovídat a ty víš jak dobrá psychiatrička jsem.''
Odtáhl se a sedl si opět naproti mě. Tvářil se vážně protentokrát. ,, To je pravda...'' zasmál se. ,, Dám vám tři nápovědy, doktorko Quinzelová.''
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
