Always and Forever- Elijah a Elena FanFiction

13.kapitola- Bitva u mostu Whickery

Společně se Stefanem jsme byli v lese. Dělali jsme to takhle skoro každé odpoledne. Trénoval mě, aby ze mě byl schopný upír, připravený porazit původní.

Rychle jsem uhnula a vyhnula se tak dalšímu kolíku. Stefan se usmál, "výborný, lepšíš se." Přikývla jsem.

"Pro dnešek už asi skončíme," řekl po chvíli a zamyšleně mě sledoval.

"A co budeme dělat teď?" Zvědavě jsem se na něj podívala.

Povzdechl si, "myslím, že je čas jít pomoci Damonovi se ziskem dřeva z bílého dubu." Překvapením jsem vykulila oči, "znamená to, že už brzy skoncujeme s Klausem?" S úsměvem přikývl.

Dorazili jsme k mostu Whickery. Kolik vzpomínek mě k tomuhle místu ještě bude přitahovat? Pomyslela jsem si. Damon s Caroline už měli vyřezaných několik kůlů, zrovna je pečlivě ukládali do tašky.Pomalu jsem šla až k ním. Car se na mě soucitně podívala.

"Brzy se už zbavíme toho, kdo nám tolik ublížil," řekla a smutně se pousmála. Chtěla jsem přikývnout, ale zničehonic spadla přímo přede mnou na zem. Zlomený váz.

Vyděšeně jsem se znovu podívala, přede mnou stál Klaus osobně a vypadal dost naštvaně. Stefan s Damonem si pohotově vzali kůly.

Damon mi také jeden hodil. Klaus se rozvážně přiblížil ke mně. Pokusila jsem se ho do něj zabodnout, ale okamžitě mi ho vyrazil. Začala jsem před ním pomalu couvat. Stefan s Damonem nahodili vyděšené pohledy. Nechápavě jsem se podívala jejich směrem. Viděla jsem přicházet Rebeku, Elijahe, Kola a Fina.

Povzdechla jsem si, tohle je nejspíš náš konec. Damon vystřelil z obyčejné kuše na Klause, který se svalil dolů bolestí a já tak měla možnost utéct.

Rychle jsem se rozběhla k tašce se zbraněmi. Cestou mě někdo surově chytl za vlasy, Rebeka.Posměšně mě sledovala. Pohotově jsem natáhla ruku a praštila ji do obličeje. Podle jejího výrazu bylo poznat, že to nečekala. Dokonce se mi ji i podařilo poškrábat.

"Ty mrcho!" Procedila skrz zaťaté zuby a vrhla se na mě. Snažila jsem se vyhýbat všem jejím ranám.

Zakřičela jsem, když mi vyškubla několik vlasů. Slyšela jsem nějaký výkřik. Otočila jsem se a viděla, jak Elijah bodl Damona do břicha. Vykřikla jsem, "Damone!"

Rebekah neváhala ani chvíli a využila mé nepozornosti. Drsně mě přitlačila ke stromu. Utrhla z něj nejbližší větev a se zlomyslným úsměvem se na mě podívala.

Těžce jsem zavřela oči, věděla jsem, co za chvíli přijde. Nechtěla jsem jí dopřát, aby mě viděla vyděšenou.

To čekání už mi přišlo nějaké dlouhé, a tak jsem se rozhodla otevřít oči. Zjistila jsem, že Rebekah tam už není.

Přede mnou stál Elijah. Rukou byl volně opřený o strom, u kterého jsem byla pořád připoutaná. Přišpendlil mě vlastním tělem.