Kapitola 11

47 2 0
                                    

Tony's POVS

Spala jsem jako nemluvně o tom žádná, ale najednou jsem se uprostřed noci vzbudila. Dýchala jsem strašně rychle a měla jsem úplně mokré tváře, ale vůbec nevím z čeho, ale to nejhorší bylo, že se mi chtělo strašně čůrat a Jack mě u sebe pevně držel, takže jsem nemohla vylézt. Zkoušela jsem to několikrát, protože jsem nechtěla Jacka budit, ale všechny mé snahy byly prostě marné.

Lehce jsem žďuchla do Jacka a zašeptala jeho jméno, ale s ním to ani nehlo. Chytla jsem ho za rameno a zatřásla s ním a viděla, že to zabírá. "Co se děje?" zeptal se ospalým hlasem Jack. "Já jen potřebuji strašně na záchod, ale jak mě držíš, tak sem se nemohla dostat pryč." zašeptala jsem a Jack hned jakmile si uvědomil význam mých slov mě pustil.

Odcupitala jsem na záchod a byla to sakra úleva to vám povídám. Když jsem se vrátila zpět do pokoje Jack už spal jako kdyby se vůbec před chvílí neprobudil. Vlezla jsem zpět pod peřinu a Jackovi ruce si mě automaticky přitáhli k sobě. Po chvíli jsem zase usnula.

Když jsem se ráno probudila, tak mi to bylo dost podezřelý. Nikdy jsem se nevzbudila sama před budíkem a tak jsem se koukla na hodiny a zjistila jsem, že jsme zaspali. Rychle jsem vyskočila z postele a začala běhat po pokoji, což samozřejmě vzbudilo Jacka. "Co se děje princezno?" zeptal se a pozoroval mě jedním okem jak pobíhám po pokoji jako idiot. "Zaspali jsme, tak tam nelež a začni něco dělat." řekla jsem směrem k němu a snažila jsem se oblíknout si kalhoty, který bohužel pro mě zápas nade mnou vyhrávaly.

"Tony" řekl Jack, ale já ho ignorovala. "Tony ráno jsem volal do školy." řekl znova a to mě donutilo se zastavit ve zběsilém pobíhání po pokoji a začala jsem konečně svou pozornost věnovat jemu. "Co?? proč si volal ráno do školy?" zeptala jsem se. "Ty si to nepamatuješ?" zeptal se udiveně Jack a když viděl, že fakt nemám ponětí o co jde tak spustil. "Ráno normálně zazvonil budík. Vypnul jsem ho a když jsem se oblékl chtěl jsem udělat dolů snídani, abych ti udělal radost, ale když jsem stál mezi dveřmi zastavil mě tvůj hlas. Říkala si ať tě neopouštím a nedokázala si pochopit, že jdu udělat jen snídani a pak si se začala klepat. Házela si sebou na posteli a ječela si a já to nemohl zastavit. Moc jsem se o tebe bál. Když si se konečně uklidnila, tak si jen seděla na posteli a zírala do prázdna, ale vypadalo to jakoby si něco viděla. V tvých očích byl strach. Mluvil jsem na tebe, ale ty si nereagovala. Pak si mi řekla, že si unavená a zase sis lehla a usnula. Vůbec jsem nechápal, co se dělo a tak jsem zavolal do školy a řekl jim, co se stalo a že tu zůstanu radši s tebou." dopověděl Jack a já na něj jen koukala.

Už jsou to 2 hodiny, co mi to Jack řekl a mě pořád vrtá hlavou jedno. Jak to, že si z toho vůbec nic nepamatuji. Nedává mi to žádný smysl. Jack se mi snažil udělat krásný den, ale já jsem byla celou dobu mimo. Prostě myšlenkama úplně jinde.

Okolo oběda jsem se lehce vzpamatovala, protože mě Jack vzal ven na oběd a já konečně přestala přemýšlet o tom, co mi Jack řekl. Šli jsem do pizzerky a já si dala sýrovou pizzu a Jack nějakou šunkovou a pak jsme si šli ještě sednout do parku a povídali jsme si. Byla jsem ráda, že se mnou rozebíral všechno možné jen ne dnešní ráno, ale aby toho nebylo pro dnešek málo, tak se v parku objevila Tiffany a mířila si to pěkně za námi a byla podezřele milá. "Ahoj Jacký." řekla s nefalšovaným úsměvem a pak se otočila na mě. " Jé ahoj Tony už je ti líp, slyšela jsem, že se ráno něco stalo a tak si radši zůstala doma." řekla se starostí v hlase. Jen jsem se na ni zašklebila a zatáhla Jacka za ruku.

Když jsme byli dál od ní jen to ve mě vzteky vřelo. "Copak se děje Tony?" zeptal se Jack. "Ty se vážně ještě ptáš!!! Se na tu nádheru podívej. Je to sakra dobrá herečka. Vždyť takhle milá by na mě nikdy nebyla." řekla jsem nasraně. Jack řekl ať to neřeším a vyrazili jsme k němu domů, kde si vzal nějaké věci a pak jsme šli zas k nám, kde  už čekal Tayler. "Už je ti líp ségra?" zeptal se starostlivě. "Jo jsem v pořádku, neboj se." řekla jsem s falešným úsměvem na rtech a odebrala se nahoru do pokoje s tim, že chci bejt chvilku sama ať si spolu povídaj a proberou nějaký klučičí věci.

ˇˇDneska další část, doufám, že se vám líbila.ˇˇ



Tony HawkinsKde žijí příběhy. Začni objevovat