Pan Nebezpečný ✔

Únos

Někdo zaklepal na dveře a tak jsem šla odevřít. Byla jsem sama doma a tak jsem se bála, kdo za nima bude stát. 

,,Ahoj Amy! Všechno nejlepší k narozeninám!" vykřikly na mě Crist, Milli a Lucy. ,,Já se vás holky lekla. Pojďte dál." a pustila jsem je do domu.

,,Kde máš rodiče?" optala se mě Milli. ,,Jsou i s bráchou na týden pryč." odpověděla jsem.

Tak jsme začly slavit. Dali jsme si čokoládový dort, jehož vnitřek byl z části jahodový. Lucy propašovala malou láhev červeného vína. Tak jsme si ho odevřely a napily jsme se ho. Do hodiny bylo víno pryč.

Najednou zase zazvonil zvonek. Tak jsem šla ke dveřím a chytila jsem kliku. Před tím, než jsem odevřela, jsem se otočila na holky. Všechny jsme byly vystrašené, kdo to může být.

A tak jsem odevřela: ,,Jste Amelia Moon?" optali se mě dva muži v černém obleku a slunečníma brýlema. Prohlédla jsem si je pořádně a byli velmi svalnatí. ,,A-ano. C-cc-co chcet-te?" vyzvídala jsem je. ,,Teď půjdete s námi, slečno." a sevřeli mě v jejich náruči.
,,Nechte mě." řvala jsem z plného hrdla. ,,Můj otec je policajt a matka právnička!". Holky spanikařily a tak se na ně vrhly, aby mě ti dva pustili. Nepovedlo se to a oni je odhodili. Zalezli jsme do velkého černého auta s černými okýnky a rychle jsme odjeli.

Jeli jsme tak 5 hodin. Potom jsme přijeli před velkou bránu, která odevírala na pozemek s obřím domem. Plot je velmi vysoký a cihlový. Má asi tak dva a půl až tři metrů. V tu dobu mi proběhlo hlavou, že se odtud nikdy nedostanu. Objeli jsme velikou fontánu a zastavili jsme před schodama, které vedly k obřím vratům. Ti dva muži mě zase sevřeli do svých rukou a vedli mě k těm obřím vratům. ,,Nechte mě na pokoji!!" řvala jsem z celého hrdla. ,,Buďte zticha nebo se pan Malik naštve a nedá nám žádné prachy za to, jak jsme vás sem přitáhli!" zařval mi jeden z nich do ucha. Pan Malik? Kdo to je? prošlo mi hlavou.

Ti dva zazvonili a odevřel jim nějaký sluha. ,,Pane Maliku, máte tu zásilku." a povýšeně se na mě koukl. ,,Pojďte dál. Pán vás očekává." a tak jsme všichni tři vešli do obřího domu.

Najednou z kuchyně vyšel černovlasý kluk. Byl to Zayn. ,,Zayne! To ty jsi mě chtěl unést?!" vykřikla jsem a chtěla jsem se dostat ze sevření těch dvou. Zayn mi ale neodpověděl a koukal se na mě povýšeněcky. ,,Zde jsou kufry s penězi. Děkuji vám." a podal každému dva kufry.

Oni odešli a rychle za sebou zavřeli dveře, abych neutekla. Byla jsem na ně otočená, když odcházeli a potom jsem se chtěla otočit na Zayna.

Když jsem se na něj otočila, stál hned přede mnou. Rychle jsem začala couvat, ale Zayn za mnou šel. Narazila jsem do dveří a ze strachu jsem na ně vykřikla: ,,Mý rodiče si tě najdou a půjdeš do vězení!". Zayn se naštval a chytl mě za moje blond vlasy. ,,Já nikam nepůjdu! A ty mě budeš poslouchat na slovo!" prskal na mě a potom mě odhodil na studenou podlahu. Spadla jsem tak, že jsem spadla na nos a začala mi téct krev.

Zayn si mě všiml, jak si přidržuju ruku pod nosem, aby neukápla krev na podlahu a vzal mě do náruče. Odnesl mě do kuchyně a posadil na linku. Namočil utěrku studenou vodou a opatrně mi ji přiložil na nos. Já na něj koukala nechápavě. Přece mě před chvilkou násilně odhodil na zem a teď se o mě stará.

,,Proč si mě odhodil na zem?" tiše jsem se zeptala. ,,Nikdy, ale opravdu nikdy NA MĚ NEKŘIČ!" vykřičel odpověď, že to bylo slyšem na celý jeho dům. ,,Omlouvám se." řekla jsem mu se sklopenou hlavou.
,,Jsi můj majetek a tak se budeš i chovat!" znova na mě vykřikl. ,,Allonzo, odveďte ji do jejího pokoje." přikázal sluhovi. ,,Ano, pane Maliku. Pojďte se mnou slečno Angeliko." a tak vyšel a já ho následovala. 

Když jsme došli před místnost, tak mi sluha Allonzo řekl, že tam mám připravený věci, co si mám vzít a za půl hodiny jít dolů.

Tak jsem se šla kouknout do velké místnosti a na posteli ležely černé tanga a červené šaty, co mi byly jentaktak pod zadek. Byl tam vzkaz, abych si nebrala podprsenku. Když jsem si je vzala, tak jsem si všimla, že jsou ještě menší než jsem si myslela. Půlka zadku mi byla vidět. Tak jsem šla dolů říct Zaynovi, že nic takového nosit nebudu.

,,Tohle nosit nebudu!" vykřikla jsem na něj v obývacím pokoji, kde jsem ho potkala. On se zvedl a rychlým krokem ke mě přišel a nalepil se na mě, že jsem musela pořádně zvednout hlavu. ,,Pročpak?" zeptal se mě. ,,Je mi to do půlky zadku." řekla jsem mu už s vyděšeným výraze, když jsem spatřila jeho zamračený výraz.

Svoje ruce dal na můj zadek a silně ho zmáčkl. Vykřikla jsem bolestí. Potom mi chytl šaty a rychle mi je stáhl pod zadek, abych si nestěžovala.
,,Špatně jsi's je oblekla." s kameným výrazem mi oznámil. Já jsem zjistila, že má pravdu a tak jsem se začla koukat na sebe do velkého zrcadla, co byl v obýváku.

,,Pojď si sem sednout, prdelko." zavolal na mě. ,,Ne! A neříkej mi prdelko!" zařvala jsem. ,,Pojď sem!" zařval vyšším tónem a já radši šla. ,,Sedni si mi na klín." a na tváři se mu utvořil menší zlostný úsměv.  Já si radši na něj sedla. ,,Takhle ne!" zakřičel mi do ucha ,,Sedni si obkročmo naproti mě.". Tak jsem si tak sedla. On si mě víc k sobě přitáhl tak, aby byl jeho penis, co nejblíže k mojí vagíně. A taky tak bylo. Pod sebou jsem cítila, jak jeho penis roste. ,,Proč si mě unesl?" zdvořila jsem se ho zeptala. ,,Proč se ptáš, prdelko?" a hodil na mě divný výraz. ,,Nemůžu se zeptat?" znovu jsem se ho zeptala. ,,Ne." jednoduše mi odpověděl.

Trochu se nadzvedl, aby se víc uvelebil a tím jsem ještě víc ucítila jeho penis. Hrozně jsem se ho v tu chvíli bála, protože se ukázalo, že se chová jako nadržený prase. ,,Víš, co by bylo teď ideální?" najednou na mě promluvil. ,,Ne." vystrašeně jsem mu odpověděla ,,Co?". ,,Kdyby jsme vtuhle dobu a v této pozici šukali. Chceš?" chtivě řekl. Malinko jsem sebou cukla, co mi to řekl a Zayn malinko zasténal, protože jsem se malinko o jeho penis v kalhotách otřela. Objem jeho rozkroku se velmi zvětšil a mě to probudilo z mého udivení. ,,Ne. Já, já... Já jsem ještě panna!" vyprskla jsem na ně a ihned jsem utekla do pokoje.

Wau! Tak tohle jsem nečekala, že toho napíšu tolik! No nic...

Pokud se vám to líbilo nezaponeňte to označit hvězdičkou a dát si to do knihovny, aby vám nic neuteklo.

Jestli tam mám chyby, tak se za ně omlouvám.

,,Toto má včetně tohohle 1140 slov."