Pan Nebezpečný ✔

Nová škola, nové trápení

Já, Crist, Milli a Lucy nastupujeme na střední školu. Všechny naštěstí jdeme do stejné třídy. A jak se u nás říká - Jiná škola, jiné zviky a více učiva. To poslední jsem si vymyslela, protože to tak bývá. A taky moji rodiče i já s bráchou máme divná jména. Otec Frederrick, matka Jullianna, brácha Christiann a já? Já Angelika. Já se za tyhle jména snad zabiju.

~před školou~

,,Tak jo holky. Je tu další den a další trápení." zasmála se Milli.
,,Tobě se to řekne, když vás tři chtějí kluci a mě nikdo." a zamračila jsem se.
,,Máš to smutný holka. Mít tak přísný rodiče bych fakt nechtěla. Pořád se učit a učit a učit. Já to mám dobrý! Po škole mám volný čas, tak můžu chodit do barů, za kamarádkami, s klukama na rande a potom... No, ty víš kam." zasmála se Crist. Ta která má každý den jiného kluka a je taky nějak moc upovídaná.
,,Hey přestante. Jdeme a uvidíme, co se bude dít a jaké to tam bude." řekla Lucy.

Asi po deseti minutách jsme se odhodlaly a šli směrem ke dveřím, kterým všechny říkáme brána do pekel. A bylo to peklo... Všude takové party, co se navzájem nenáviděly, gauneři, šlapky a umučení šprti, co museli odevzdávat svoje kapesné. Ale to bylo asi pro ně nic. Všichni si totiž šuškají, že někdo neznámý si sem bude chodit častěji. Kdo? Nevím, ale doufám, že mi neublíží.

~tři týdny poté~

Já si jdu po chodbě ve škole a najednou narazím do nějakýho kluka s tmavě hnědýma očima a černýma vlasama. Jsem mu pod bradu a na sobě cítím, jak na mě dýchá.

,,Ihned rychle odstup!" zařve na mě Crist. V tu dobu mi došlo, že je to ten někdo, kterýmu říkají Pan Nebezpečný. Nevím co mám dělat a tak stále jsem na něj přilepená a koukám mu do očí. On se na mě koukne a svoje rty přiblíží k mému uchu a pošeptá mi: ,,Krásně voníš." a hned odejde pryč. Nevím co to má znamenat. Ztuhla jsem. Hned, co jsem se otočila k ostatním, tak na mě divně koukali. Jako by jim bylo líto mě.