Láska mezi dvěma superhrdiny

12. Výlet 2/4

*Večer*
Co nejvíc jsem se přitiskla k Andrianovi a řekla jsem mu ,,Víš o tom, že tě miluju?" ,,Ano vím.... A já tebe taky" řekl sladce... Pak jsme si dali vášnivý polibek, ale pak jsme se museli od sebe odtrhnout, protože nám došel dech. Po chvilce Andrian mě zase začal líbat.. Pomalu mi vyslíkal tričko, ale já ho zastavila ,,Andriane to není dobrý nápad ve stanu" řekla jsem se smíchem.. ,,Já vím, ale nemůžu ti odolat." Já jsem se jenom usmála. ( Jasně Marinett :D Proč by jsi mu říkala ty mu taky neodoláš :D Neee ty se prostě jen usměješ ;D )

***

~Ráno~
,,Andriane vstávej! Za 10 minut je snídaně" řekla jsem.. ,,Zlato, ještě chvíli prosím" řekl rozespale....

Tak jsem vymyslela něco jiného... Posypala jsem mu tvář polibkama a pak jsem mu dala sladkou pusu na jeho rty... Jeho rty jsou tak měkké a sladké. Aww.... Prostě jsou úžasné.

***

Už je po snídani a chystáme se zajít poznat okolí... S Andrianem jdeme ruku v ruce směrem do lesa. Učitelka řekla, že dnes máme volno, ale po večeři prej budeme hrát nějakou seznamovací hru. Prej mají přijet ještě jiný lidi z jiné školy. To je vážně super. V lese jsme se pokusili hledat houby, ale marně. Ale asi po 10 min jsem našla krásný hříbek. Tak jsem se sehla, že ho vezmu.

Andrian
Když se Marinett sehnula pro tu houbu tak jsem jí prostě musel plácnout přes ten její malý krásný zadeček ,,Hej Číčo co si myslíš, že děláš?" řekla se smíchem. ,,Promiň.. Nešlo odolat." řekl jsem taky se smíchem.

***

Když už jsme byli po večeři tak přijeli ti z jiné školy. Nebylo jich moc. Ale mezi nima bylo spousta pěkných kluků a Marinett se na ně tak dívala.. ,,Proč tak na ně koukáš?!" ,,Ooo, že by číča žárlila?" řekla se smíchem. ,,Nee! Já nežárlím!" řeknu trochu naštvaně. ,,Jojo to de vidět." řekne trochu nepříjemně.. To mě dost naštvalo tak jsem se zvednul a odešel do stanu. Asi o 20 min později za mnou přišla a zeptala se mě ,,Proč jsi odešel?" zeptala se opatrně. ,,Co tě to zajímá? Třeba se mi tam nechtělo být.." řeknu otráveně... Chvíli nemluví tak jsem se na ni kouknul a uviděl jsem jak má slzy v očích. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem naprostý KOKOT! ,,Ježiši Mari promiň já jsem to tak nemyslel!" řeknu s soucitně. ,, TY NIKDY NIC NEMYSLÍŠ VÁŽNĚ!" řekne naštvaně. Hned potom co to řekne tak rychle vyběhne ze stanu a utíká do lesa. ,,MARI STŮJ!!" A běží dál do lesa a ani se nezastaví. Lehnu si do stanu
a říkám si jaký jsem KOKOT! Tak se rozhodnu, že ji pudu najít.

Takže ahoj lidi.
Zase po 100 letech jsem tady:DD
Ano napsala jsem vám hodně dlouhou kapitolu, protože jsem uznala, že už je na čase napsat víc slov než 200 :DD
Jinak Vám chci poděkovat za 3K shlédnutí jste boží <33

A co jak vám to jde ve škole? Jaký máte známky? :DD
Jeee Natka vyzvídá..:DDD
Tak jo tohle bude všechno díky za přečtení <33
Naty_ultra <33