Lapač Zlých Snů.

#six

Po měsíci a půl:

Z pohledu Katky.

Už je to asi měsíc a půl co jsem se neozvala Honzovi. Víc a víc se mi zdá o jeho očích. Snažil se mě kontaktovat, ale nezvedla jsem mu to. Nechci mu to říkat. Sice jsem se rozhodla, že si to nechám, ale Honzovi to nechci říkat. Bude beze mě šťastnej. Bude mít lepší život.
Vyrušilo mě vyzvánění. Myslela jsem, že je to opět Honza. Ale byl to Tomáš.

,,Ahoj Kačí. Nechceš se sejít?" Zeptal se

,,Ahoj Tome. Víš, že jo? Budu ráda."

,,Tak, za půl hodiny v parku?"

,,Fajn. Zatim pa."
______________________________________________

,,Ahooj." Objala jsem Tomáše

,,Ahoj, jdem na pizzu? Zvu tě." Zasmál se

,,Jak chceš no."

Cestou jsme si povídali co se stalo za ty 2 dny co jsme se neviděli. Došli jsme do pizzerky. Pak bohužel došla konverzace k Honzovi.

,,Koukám, že už bříško trošku roste. Můžu si sáhnout?"

,,Jo klidně."

Sáhl si, což bylo hrozně příjemný. A pak začal opět mluvit.

,,Přemýšlela jsi už o tom, jestli to vůbec řekneš Honzovi?" Pravil s kamenným výrazem

,,Tome. Když já nevim. Každých 5 minut mám chuť mu zavolat. Já... Ty víš, že ho miluju. Ale nejde to. Je mu beze mě líp." Vzdychla jsem

Položil mi ruku na rameno.

,,A ty by jsi zase měla vědět, že by se o tebe i prcka postaral. Nejsi mu jedno. Není mu bez tebe líp. Cítí se hrozně. Pořád si vyčítá co udělal špatně a to jste spolu ani nechodili."

Povzdychla jsem si a Tomáš mě objal.

,,A teď. Se mnou půjdeš do kuchyně a uděláme si pizzu se syrovým okrajem." Usmál se a už mě táhl za Dančou do kuchyně

Smáli jsme se, mouku měli všude, ale hlavně byla sranda. Tomáš si sedl na pohovku u pultu, zatím co já jsem pořád načuhovala, jestli není pizza hotová.

,,Ahooj Dančo. Jdu si udělat pizzu." Ozvalo se z druhé místnosti

Hned jak jsem poznala ten hlas, věděla jsem, že je zle. A to hodně. Po měsíci a půl se mám vidět s Honzou. Ještě k tomu když vypadám takhle. Dělala jsem, že se koukám do pece. Že jsem nic neslyšela.

,,Honzo, bejt tebou tak tam nechodím." Slyšela jsem Tomáše

,,Danč... oh. Ehm, ahoj Kačí." Zaskočeně se poškrábal na zátylku

,,Ehm. Ahoj." Nebyla jsem zaskočená o moc míň

Chvilku jsme na sebe koukali z asi třímetrové vzdálenosti bez pohnutí. Připadalo mi to jako věčnost, než se rozhodl, že něco provede. Rozešel se, chytl mě kolem pasu, přičemž jsem mu vpadla do náruče a políbil mě. Bylo v tom tolik potřeby, vášně, lásky.

,,Chyběla jsi mi."
,,Musím ti něco říct."
Řekli jsme nastejno.

,,Povídej." Vyzval mě

Pustila jsem ho, otočila se zády a objala rukami své tělo.

,,Víš. Jsem těhotná."
Nechtělo se mi otáčet, ale musela jsem. Musela jsem vidět jeho reakci.

,,Moje?" Zeptal se

,,Ano." Složila jsem obličej do dlaní

,,Oh. Já budu táta. To je tak skvělý!" Tahle reakce mě překvapila

,,Já bych se chtěl k něčemu přiznat,"

Po mém přikývnutí pokračoval

,,miluju tě." Vydechl

,,Já vás taky, pane Macáku."

Chytl mě pod zadkem a zvedl nahoru kde mě protočil.
Tohle nebude zase tak špatnej den.

Eeej. Po týdnu nový díl. Jak se líbí... :3 Nebudu to moc okecávat, zítra škola, tak jdu spát. :D