O týden později:
Ráno jsem vstala, osprchovala se a při čištění zubů přemýšlela nad tím jak to Honzovi řeknu. Ano, chci mu říct jestli nechce být kamarád s výhodama.
Je to divný, ale mám ho po tak krátký době ráda a na to, aby jsme spolu chodili je moc brzo. Třeba mi řekne ne. Už jsem slyšela takových odmítnutí.
______________________________________________Vytáčím jeho číslo.
,,Ahoj Honzo." Skousla jsem si ret
,,Ahoj Káčo, potřebuješ něco? Já totiž jo a mohli by jsme jít ven."
,,Hm, no tak mi pojď otevřít, jsem totiž před tvým barákem."
Po chvilce, kdy byl dupot na schodech slyšet i ven, se otevřely dveře. Honza se zářivě usmál.
,,Ahooj." Řekli jsme oba naráz a vrhli se do objetí.
Vzal mě dovnitř, kde jsme si povídali. V jednu chvíli jsem pochybovala o tom, jestli mu to mám říct. Mám ho ráda, ale nezničí to naše kamarádství? Ale jo, řeknu to.
Leželi jsme vedle sebe na posteli, ne není to divný.,,Honzo?" Nadzvedla jsem se
,,Ano?" Udělal to samé a my si dívali do očí
,,Chtěla jsem se tě na něco zeptat," po jeho přikývnutí jsem pokračovala ,,víš chtěla bych být s tebou něco víc. Co kdyby jsme byli kamarádi s výhodama?"
Koukl se na mě. Bylo vidět, že přemýšlí. Zajímalo by mě nad čím, nad tímhle bych teda určitě takhle dlouho nepřemýšlela.
,,To není špatnej nápad. Jo, vyhovuje mi to." Usmál se
Oba jsme si lehli zpátky do postele, já si dala ruce za hlavu a zavřela oči.
,,Mohl by jsi něco udělat?" Neviděla jsem odpověď, ale pokračovala.
,,Můžeš mě pomilovat?" V okamžiku, kdy jsem to řekla a podívala se na Honzu, se mu rozšířili zorničky.........
,,Nehledej v tom city jasný?" Vyslovila jsem ještě zadýchaná
,,Dobře." Odpověděl
Oblékla jsem si věci, které byli všemožně poházené po pokoji, zatímco Honza se šel osprchovat.
Nevim, třeba by v tom Honza ani city nehledal. Možná se opravdu bojím dalšího odmítnutí a nechci dlouhodobý vztah. Takhle mi to vyhovuje. Určitě nám oboum.Z pohledu Honzy:
Achjo, jsem blbec. Jak jsem na to mohl přistoupit. Mám Káču rád. Chtěl jsem s ní spát od první chvíle, ale ne takhle. Chtěl jsem, aby naše poprvé ukrývalo city. Tohle bylo bohužel jen z jedné strany, z té mojí. Divný na co myslim po sexu s tou nejúžasnější slečnou, kterou jsem kdy viděl.
Ve sprše jsem usoudil, že i kdyby jsme spolu nechodili, tak budeme mít něco společnýho. Ale tak hrozně doufám, aby to vyšlo. Aby se nade mnou pro jednou bůh slitoval.
Po usušení jsem šel do kuchyně, napít se. Káča telefonovala. Stála ke mě zády, měl jsem chuť obejmout jí. Pak mi to došlo. Nechodíte spolu Honzo! Okřiklo mě svědomí sedíc mi na rameni. Vždyť já vím. Bohužel.
Vzdychl jsem si, když v tom se ozvala Káča.
,,Volal mi Tomáš. Prý si mu to nezvedl. Chtěl by nás pozvat na svatbu." Zazubila se, až mi z toho poskočilo srdce
,,Cože?! Jako Tomáš se bude ženit?" Nadzvedl jsem obočí
,,Ne trubko. Jeho ségra." Rozcuchala mi vlasy
,,Kdy to je?"
,,Třetího července."
Odvezl jsem ji domů, protože už se stmívalo.
Zastavil jsem před jejím barákem a nevěděl co dělat. Mám ji obejmout, nebo dát pusu. Vyřešila to za mě. Objala mě. Pouhý obejmutí, ale tolik jsem díky tomu cítil. A to nemluvím o tom v kalhotech.,,Tak se měj. Ahoj." Její koutky se pozvedly v lehkém úsměvu
,,Ahoj."
Pak zmizela za dveřmi velkého broskvového domu.
Doufám, že se líbí. Vůbec netuším, jestli má Tomáš sestru, ale budeme dělat že ano, jo? :D Za chvilku budeme mít 100 přečtení. Díky, díky! :3
ČTEŠ
Lapač Zlých Snů.
FanfictionTy jeho modré uhrančivé oči. V životě jsem takové neviděla. Z pod zelené čepice mu vylézala tmavě hnědá ofina. Stál tam jako největší machr světa. Namyšlenej debil. Ale... nejsme tak trochu stejní?