With all the love | LS

8.

Probudilo mě tvé vrtění. Ty ses posadil a protáhl ses a já otevřel oči. Viděl jsem Petra a Kevina ve dveřích naší ložnice.

"Řekni jim to broučku." pobídl Petr Kevina a obejmul ho kolem ramen.

"Já a Péťa jsme vám udělali snídani." pípl Kevin a my se usmáli.

"Děkujeme, kluci." řekl jsi mile a všichni jsme šli do kuchyně. Na stole byla vajíčka, chleby a spousta zeleniny a uzenin. Všichni společně jsme se pustili do jídla.

"Moc se vám to povedlo." usmál jsem se a pohladil jsem Kevina po vlasech. Ten se vystrašeně přikrčil.

"Kluci já musím dnes na stanici, kvůli té události... Ještě nějaké papírování, budete s Kevinem?" zeptal se brácha a ty i já jsme přikývli. Brácha se vděčně usmál, vzal si bundu a odešel. Kevin se chvilku jen díval na dveře, pak se se slzami v očích podíval na mě a natáhl ke mně ruce, jako dítě, co chce pochovat... Pevně jsem ho obejmul.

"Neřekl mi, že odejde... Proč tak rychle utekl?" zeptal se a rozplakal se. Jemně jsem ho hladil po zádech a ocásek jsem mu omotal kolem pasu. On udělal to samé a snažil se zhluboka dýchat.

"Možná se jen bál, že bys ho přemluoval aby zůstal." řekl jsi a posadil ses na gauč. Přisedli jsme si k tobě a Kevina jsme posadili doprostřed. Tys ho zkusil podrbat mezi oušky, ale on prskl. Očividně se mu to nelíbilo jako mě. Já si ocásek obmotal s tím jeho... Nevím. Něco i říkalo, že to pomůže a ono jo.Kevin zavrněl a já se také cítil příjemně. Tys to jen mlčky sledoval. Nakonec se ke mně Kevin přitulil a znovu se rozplakal.

"Určitě tu jen nechtěl být se mnou, protože jsem malý trapný kočičí kluk." zavzlykal a já si povzdechl.

"Tak to určitě není." odporoval jsem. Ty ses zvedl a vzal si můj mobil.

"A ještě chtěl, abyste mě hlídali. Bere mě jako zvíře." řekl a já neměl co říct. Nechápal jsem, proč to brácha řekl. vyznělo to vážně zle...

"Já si myslím, že jen chtěl, abychom ti dělali společnost. A víš co? Půjdeme spolu ven." řekl jsem vesele a on jen mírně přikývl.

"Dobře." špitl a posadil se. Já šel za tebou do naší ložnice.

"Chápu, že to je tvá povinost jít tam, ale co takhle si sednout s tvým přítelem, vysvětlilt mu, jak to je a připravit ho na fakt, že zůstane s námi. Obzvlášť po tom, čím jste si oba prošli. Věří jen tobě a asi i trochu Louimu protože jsou stejní, ale tebe miluje. Jak myslíž, že se cítil, když jsi odešel a ani ses s ním nerozloučil. Teď nám tady brečí, že ho nemáš rád, protože je kočka a že je pro tebe jen zvíře, tak se vzpamatuj a přestaň mu ubližovat...... Ano. Já vím, že ho miluješ, ale musíš to dokázat i jemu. Moc dobře víš, čím si prošel..... Já se nepotřebuju uklidnit, ale ty se potřebuješ zamyslet..... To si myslím..... Fajn, čau." řekl jsi naštvaně a já si odkašlal. Ty ses na mě provinile podíval.

"Někdo mu to vysvětlit musel." řekl jsi a sklopils hlavu. Usmál jsem se.

"Udělal jsi správně. Řekl jsem Kevinovi, že půjdeme ven. Půjdeš?" zeptal jsem se a ty se usmál a přikývl jsi. Obejmul jsem tě kolem pasu a tys udělal to samé.

"Proč Petr není jako Harry?" ozvalo se smutně od dveří a já se otočil. Tys roztáhl náruč a usmál jsi se na něj. Kevin se na mě nejistě podíval.

"Nekousne tě." usmál jsem se a Kevin se tedy nechal obejmout od mého přítele. Nelíbilo se mi to, ale byl jsem rád, že se Kevin nechá...

"Díky Hazz." špitnul a nevině na tebe zamrkal. Ty ses na něj usmál a ve mně se začala vařit krev. Prsknul jsem, odstčil jsem Kevina a natiskl jsem se k tobě. Kevin se uchcetl a omluvně se na mě usmál. "Promiň, Loui..." řekl tiše a já se na tebe víc natiskl.