Life is Crazy

Lic-1 Seznámení

Zrovna poslouchám svojí oblíbenou písničku Dream you Dream (nevím jestli se tak jmenuje ještě nějaká písnička ale já myslím tu verzi z fnafka:D). Ale pak mi někdo odtrhne sluchátko z ucha, je to moje BFF jménem Mia. ,, Co děláš?" Podívá se na mě a se smíchem řekne: snažím se ti říct že už musíme vystoupit. Nebo jsi už zapomněla že jsme v autobuse:D? ,,Co? No...já..no...ne?" Doopravdy jsem na to docela zapomněla. ,,A co jsi vůbec poslouchala že jsi se do toho tak vžila?" ,,No já no.... Jeden FNaF song.... Ty FNaF nehraješ takže ho neznáš." Mia jen pokrčila rameny a vystoupili jsme s autobusu. Když jsme přišli do třídy tak jsem si sedla do lavice vytáhla mobil a hrála FNaF 2. U nás ve škole FNaF nikdo nehraje (Forever Alone). Ale vtom zazvonilo na první hodinu. Když přišel učitel převedl ještě 5. nových žáků. Stáli v řadě a učitel na jednoho vždycky ukázal a řekl jak se jmenuje, ale něco mi na nich přišlo divné. A nemyslím tím to že řekl že všichni jsou z Anglie ale umí dobře česky.

A učitel je začal představovat.

Ukázal na prvního co u něho stál. Byl docela štíhlí a měl na hlavě šátek. ,,Tohle je Mike Smichdt." ,,Eh, Mike Smichdt? Co to je za blbost!?!" Pomyslela jsem si ale pak ukázal na kluka co stál vedle něj. Taky byl štíhlí ale měl otazník na obličeji. ,,Tohle je Jeremy fitzgerald." ,, Eh, další blbost!" Ale pak ukázal na třetího. Ten byl trochu......no....trochu širší. ,,Tohle je Fritz Smith". ,,NO COMENT!" A pak už ta zbyly jen dva, ti nejdivnější. Jeden měl telefon na hlavě a ten vedle něj měl vlasy jak holka, byl celý fialový a měl bílé oči.,, Tohle je Scott Cawthon a William Afton. ,,WTF? Ok tak tohle je..... fakt divný!" Pak je rozesadil, a Williama samozřejmě posadil vedle mě, já mám ale štěstí:/. Podíval se na mě tím svým strašidelným úsměvem a řekl ,,Ahoj." ,,Eh.... No a-a-ahoj." Vykoktala jsem ze sebe. ,, Jak ti říkají?" ,,Vincent!" Zařvala jsem na celou třídu. Učitel se na mě podíval jak na blba a zeptal se mě jestli jsem v pořádku. Kukla jsem na něj a řekla ,,Jo-jo-jsem já promiňte." A pak jsem se podívala na Williama který na mě koukal jak kdybych byla duch. ,,Tobě říkají Vincent? Není to trochu divné pro holku?" ,,Ne neříkají-já nevím co to do mě vjelo já-mě-no-říkají Lucy...... a tobě vra-sakra! Chci říct William!" ,,Eh-určitě jsi v poho?" ,,Já jo jsem! Nech mě už na pokoji musím se věnovat matice!" ,, Matice? Je čeština!" ,,Eh, no tak češtině, no je to skoro ta samá nuda." A pak jsem se přitiskla na svojí stranu. A dělala že William neexistuje, i když jsem moc dobře věděla kdo to je.

Ale pak zazvonilo na konec hodiny, A pak jsem si všimla jak Martina (To je ta holka co si dělá z každého srandu) přišla k Vincentovy a začala se mu smát že je fialový. Cože? Jí jebe! Však ten blázen jí klidně.... No to. ,,Martino ty blbko! Nech ho na pokoji! On nemůže za to že je fialový! Ale ty můžeš za to že jsi blbá!" Podívala se na mě a odešla. ,,Hm, díky." Řekl William. ,,Hm, taky jí nenávidím." Ale vtom k nám přišel Mike: ,,Vincente vypadá to že sis našel holku:3." Podívala jsem se na Mikea a vlepila mu facku ,,Ne nenašel!" Ale vtom zazvonilo. (PS: NO není to chyba vážně mu řekl Vincente)

Zrovna jsme měli hudebku. Když k nám přišla učitelka tak jsme si stoupli a když jsme se pozdravili tak k nám začala mluvit ,, Určitě víte že naše škola se každoročně účastní soutěže ve zpěvu v Anglii. A vždycky si vybírám žáka který bude zastupovat naší školu, vždycky vybírám 1. člověka a k němu 5. lidí co tam s ním pojedou. A protože jsem přišlo 5. nových žáků tak mě napadlo že je nechám aby jeli s tím vybraným. A teď bych se chtěla zeptat kdo se hlásí na vyvolání?" Nikdo se zrovna dvakrát nehlásil, já třeba umím zpívat a možná bych se na to dala jen kdyby by tam nejel i William. Učitelka se na nás podívala a prohlásila ,,Tak já si tedy vyberu sama...... Eh, Lucy? Copak mi zazpíváš?" Podívala jsem se na ni ,,No.....já......vážně.....musím...?" ,,Však zpíváš nádherně! Ano musíš!" Tak jsem tedy otráveně vstala a šla jsem zazpívat My demons. ,,Skvělé! Tak je tu ještě někdo jiní kdo by se toho chtěl ujat?" Všichni na ni jen koukali ale nikdo nic neřekl. ,, Tak tedy Lucy je to na tobě! Zavolám ještě dneska tvým rodičům odjíždíte v neděli. A budete tam týden. ,,Dobrá..... moc děkuji--:/." Řekla jsem trochu naštvaně a šla si sednout do lavice. Hned na mě začal mluvit William ,,No není to skvělé? Budeme týden v Anglii! Aspoň ti ukážu-. Ale pak jsem mu skočila do řeči " Já vím Freddy fazbear pizzu-..... Ráda se do ní podívám z někým kdo zabil 6. dětí-A SAKRA JÁ TO ŘEKLA NAHLAS?!?" William na mě chvíli hleděl a pak řekl ,,J-jak o tom výš?!?" ,,Eh, no já....no......Slyšel jsi už někdy o...no....." Ale vtom zazvonilo. Na nic jsem nečekala a utíkala na chodbu, hlavně daleko od něho!

Chvilku jsem se schovávala na záchodech ale pak jsem vyšla a narazila zrovna do něj. ,,Sakra!" Ulevila jsem si. ,, Copak-máš se mnou problém?" ,,Ne vůbec purple guyi! Já moc dobře vím kdo jsi!" S údivem se na mě podíval ale nic neříkal, byl ještě vystrašenější než já. Ale pak jsme si všimli jak přišlo na chodbu asi 3-leté dítě. Podívala jsem na Williama a řekla ,,Ne! To ať tě ani nenapadne!" Řekla jsem vzala to dítě za ruku a zavedla do kabinetu jedné učitelky. Když jsem se odtamtud vrátila do třídy nemohla jsem věřit vlastním očím. William seděl na židli a hrál si s nožem? What? Jak si ve škole může hrát s nožem? To to na něj fakt nikdo neřekne?!? Ale pak jsem si všimla že se od něj ostatní drží dál, Jen Mike, Jeremy, Fritz a Scott byly u něj a povídali si. Na nic jsem nečekala a řekla ,,Williame jak?!?" Podíval se na mě a řekl ,,Normálně..... Ty nevypadáš že se mě moc bojíš....." ,,To si fakt uhodl..... Vrahu!" ,,Eh... A co s tím jako budeš dělat? Nemůžeš udělat vůbec nic!" Má pravdu pomyslela jsem si, ale vtom zazvonilo. Všichni jsme si sedli na místa a zkoušeli přežít poslední hodinu. Byla čeština. Měli jsme jen 3. hodiny ostatní nám odpadli

Když hodina skončila tak první co mě napadlo je rychle zmizet se školy. Naštěstí mě nesledoval. Ale když jsem přišla domů tak první co jsem slyšela bylo toto ,,Lucy! Já jsem na tebe tak pyšná! Poletíš do Anglie! Jsi nejlepší!" Nic jsem na to neříkala a šla do pokoje. Nachystala jsem si věci a usnula jsem.