Life is Crazy

Lic-16 Den odletu

Probudí mě Vincent: ,,Vstávej! Dneska odlétáme!" ,,Grr, nech mě na pokoji já tu chci zůstat!" Zavrčela jsem na něho. ,,Hej, já si s tím že sem pojedeme o velkých prázdninách nedělal prču... A jestli chceš tak můžeš jet s námi." ,,Eh.... Bez krvelačných robotů? To bude nuda..." Zamumlala jsem. ,,A kdo říkal že už nebudeme dělat noční hlídače? Bez té práce bych sem vůbec nejel!:D" ,,Eh, jsi divný..... Kdybych udělala to co ty tak bych se sem už bála vstoupit a ty si to nebezpečí ještě užíváš..." ,,No a? Nejsem padavka! Ale teď už vážně vstávej!" Řekl a odešel. Já tedy vstala oblíkla jsem uklidila na pokoji a dobalila si věci. Pak jsem šla za klukama kteří už byly taky sbalení. Pak Mike zavolal taxíka a ten nás zavezl na letiště. Když jsme tam přišli a čekali jsme, až to přijede tak mě napadlo něco šíleného. ,,Eh....Vincente? Já.....já ti musím něco říct. Výš...... No..... vypadá to že jsem těhotná...." Vincent vykulil oči pak si něco zamumlal zbledl jak stěna a vypadalo to, že brzy omdlí. ,,Vincente! Buď v klidu! Už je to 2:2!" Vincent se na mě nechápavě podíval a pak mu to došlo. ,,T-takže n-nejsi?!?" ,,Ne nejsem ty hlupáčku! Jen jsem tě chtěla vylekat!" Ostatní se začali smát a Vincent vypadal, že by mě nejradši zabil. ,,To ti nedaruju!" Zařval na tak že to slyšelo asi celé letiště.. Ale pak začali hlásit toto: ,,Prosím let z Anglie do Česka až se dostaví do letadla!" Hned jsme se vzali a šli jsme do letadla. Byly jsme tam sami. Docela jsem se bála, ale teď jsem to nedávala na jevo. Vincent si sedl vedle mě a ostatní za nás. Chvilku jsme letěli a pak Vincent řekl: ,,Eh, jdu si něco zařídit." A pak odešel. Přišel asi za půl hodiny s červeným nožem?!? ,,Vi-Vincente?!? Co si udělal!?" Zeptala jsem se ho. Vincent se psychopaticky usmál a řekl: ,,Zabil jsem pilota." Všichni jsme na něj vykulili oči, ale pak letadlo začalo padat a já křičela: ,,Sakra! Vincente jestli to přežiju tak tě zabiju!!!" Ale pak zas letadlo letělo rovno. Vincent otevřel kabinu s pilotem a byl tam Dave. ,,Je to 3:2!" Řekl a začal se smát. Hned jsem vstala a vlepila mu facku Ale Vincent se na mě podíval a řekl: ,,Za co to bylo?" ,,Málem jsem kvůli tobě dostala infarkt! Eh.. zase...." ,,A já kvůli tobě na letišti taky..." Podívala jsem se na něho a řekla: ,,Ale tohle bylo horší!!!" A sedla jsem si napučeně na sedačku. Vincent si sedl za mnou a řekl: ,,Ale notáák přece se na mě nezlobíš:3." ,,Jo zlobím!" Ale Vincent mě objal a řekl: ,,Ne nezlobíš:3" Na nic jsem nečekala a dala jsem mu pusu: ,,No možná se už zlobím míň:3" Pak se nic nedělo až do té doby než jsme přijeli do České republiky. Kluci šli se mnou k rodičům. Když jsem je našla tak jsem je hned objala: ,,Ahoj mami a tati:3." Když mě přestali objímat tak se táta zeptal: ,,A kdo je ten William?" Vincent přišel blíž a řekl: ,,Dobrý den, jo a prosím všichni mi říkají Vincent." Rodiče potom Vincenta pozvali na večeři. Když odešel tak jsem si ještě připravovala svojí pomstu:3. No co? Přece si nemyslíte že to 3:2 zůstane:3.

Teď nebude hoodně dlouho kapitola! (Nestíhám a ani nevím co Vincentovi udělám za blbost:DD)