Kapitola 7

158 15 2
                                    

Joel:

Bylo ráno a já se probudil. Vstal jsem a protáhl jsem se. Ach... Jak mi chybí probouzet se vedle Maxíka...
Ne to nejde musím ho získat zpět. To dám. Najdu kouzlo. A pokud se to nepovede, vymyslím něco jiného. A nenechám to jít. 
Rozhlédl jsem se po pokoji a vzdychl jsem. Tak opuštěn. V mém srdci chlad. Už mi chybí jen moc zmrazovat věci... Však víte... Jako Elsa... Počkat... Jak jsem přišel k Else? Welp... To je jedno...
Zapnul jsem PC a dal Youtube. Našel jsem akorát stream z Pop Music a tak jsem ho tam pustil. Akorát tam by Lean On. Blow a kiss. Fire a gun. I would need somebody to... LEAN ON!-
Ok... Už šílím...
Hmmm... Být tu tak Max tak začnu tančit... Bylo by mi to jedno...
Hrála jiná písnička a já šel pryč a nechal to puštěné.
Šel jsem do koupelny a umyl jsem se. Šel jsem do pokoje. Tam jsem se oblékl, otevřel jsem si okno a šel jsem dolů. V kuchyni jsem vzal jídlo pro Shira. Došel jsem na zahradu a šel jsem k němu.
"Shiro... bráško... jídlo..." 
Shiro se probudil. Podíval se na mě. Já mu položil talíř s jídlem na zem. Vzal jsem misku a došel jsem pro čistou vodu. Pak se tam s ní vrátil zpět. Díval jsem se na něj, jak jí.
A najednou začalo hrát: One more night - Maroon 5
Začal jsem kývat hlavou a zpívat.
Shiro se usmál. A tak jsem pokračoval. 
Ta písnička pak skončila a já toho nechal.  "Shiro... jdu ven... najít něco o upírech a kouzlech. Uvidíme se večer... snad-"
Shiro se na mě podíval a kníkl.
Pravda... Dlouho se mnou někam nezašel... 
"Fajn ty pitomečku... dojdu vypnout PC a někam zajdeme."
Shiro se usmál. Já tedy odešel dovnitř. Šel jsem do pokoje a vypnul jsem PC. Podíval jsem se okolo a šel jsem zpět dolů. Došel jsem k Shirovi a vzal vodítko. Chvíli jsem na něj koukal a pak mu dal jen obojek a vodítko nechal doma.
A tak jsme vyšli do města.

Po nějaké době chození jsme našli jeden obchod s magií.
Cestou jsme potkali Perryho, Alexe a Sebastiana. Ti tři se ke mně a Shirovi přidali.
Vešli jsme dovnitř a ti tři se koukali s Shirem okolo. Já šel k prodavači.
"Dobrý den. Co si budete přát?" usmál se prodavač.
"Chci vědět... máte tu nějakou knížku s kouzly nebo... něco co umí udělat z upíra a vlkodlaka, člověka?"
"Oh... no zrovna nic... tedy kouzla ano... ale jsou složité... a-"
"Potřebuji něco. Fakt něco čím bych-"
"Tak počkat... podle hlasu... ty jsi TheMightyPanda...?!"
"Ano..."
"Oh! Počkat... a proč zrovna tohle a proč jsi tady?"
"Max... před dvěma roky ho někdo změnil na upíra... ... před pár dny jsem ho potkal... a já jsem vlkodlak..."
"Aha... no... něco tu mohu najít..." řekl prodavač a odešel dozadu.
Pak se tam vrátil s knížkou, kterou mi dal: "Je tam kouzlo... jen si dávejte bacha na okolí dobrá?"
"Um... ok..."
"Hele...! Tady jsou dva meče!" ozvalo se za mnou.
Podíval jsem se a uviděl Sebastiana u mečů.
"Kluku... těch mečů se ani nedotýkej... nikdo si je odsud nemohl vzít... jen jejich pravý majitel si je může vzít... svého pravého majitele si najdou a to-"
Než to ale dořekl tak je Sebastian, oba dva čapl do rukou.
"Nic se neděje. Co kec-" 
Sebastian to bohužel nedořekl jelikož začal zářit tak, že se na něj nedalo ani koukat. Koukali jsme se pryč. Když ta záře zmizela, tak tam Sebastian nebyl. Ani ty meče.
Otočil jsem se na prodavače: "Kde do prdele je?!"
"To... není... možné... nikomu... se... ... toto... nikdy nestalo... a... nevím... ... doufej že se objeví..."
Přečetli jsme si tu knihu a vzali jsme nějaké potřebné věci na to kouzlo.

Byl večer a my byli v parku. Shiro vyčmuchal Maxe a tak pro něj běžel. Pak tam s ním přiběhl a mohli jsme se dát do kouzlení.
V tom momentu než jsem začal něco číst se za námi ozvalo: "Okamžitě přerušte to kouzlo!"
Otočili jsme se a uviděli Sebastiana... S bílými křídly?!

:P jsem strašný... a toto je konec této kapitoly :P

Unforgiven [YAOI]Kde žijí příběhy. Začni objevovat