No to snad ne! Já jdu zase pozdě na sraz s mojí kamarádkou Hanny! Zase o půl hodiny! Ale to jsem prostě já, Penny Robertsová. Protože jenom mně může ujet autobus se zpožděním, protože jenom já jsem ve svých 16 (a třičtvrtě) letech schopná špatně přečíst tabulku odjezdů.
Naštěstí mi jel po deseti minutách další.
Když dojdu do naší oblíbené restaurace, Hanny už tam sedí. Právě se snaží přeluštit jídelní menu. Je totiž taky dyslektička jako já. Při pohledu na ni jsem se musela usmát. Ani jsem nevěděla jak vtipně vypadáme, když se snažíme něco přečíst.
„Ahoj Hanny!“ pozdravím ji a jdu k ní.
„Ahoj Penny!“ oplatí mi pozdrav.
„Za dva dny máš narozeniny. Těšíš se?“ zeptá se mě.
„Ale jo, plánuju oslavu u nás na chatě, mamka tam sice bude taky i se svým přítelem Davem, ale dovolili mi to!“
„To je super! Koho pozveš?“
„No, tebe, Toma, Lucy a ještě pár lidí že třídy“
„Tak ty se konečně po čtyřech oslavách odhodláš sama pozvat Toma na svoji oslavu?“
Kdybyste tomu nerozuměli, Tom je kluk, který se mi dlouho líbí a já ho chci zvát každý rok na oslavu, ale vždycky na to tak nějak... „nemám čas“ a tak to za mně většinou (každý rok) udělá Hanny. Ale letos jsem si řekla, že to udělám tentokrát sama! (-No to jsem zvědavá-nech toho mé podvědomí-)
Po obědě jsme se rozloučily a šly domů.
Ahoj, první kapitola je za námi!
Doufám, že se vám líbila :) napište do komentářů nějaký názor ;)
ČTEŠ
Jiná než ostatní (Bohové Olympu)
FanfictionJsem Penny a je mi šestnáct. Všechno vypadá normální, než se na mé 17 narozeniny stane něco divného.... Co když se zapletou dva bohové?
