Jiná než ostatní (Bohové Olympu)

2.kapitola

Dneska se škola pořádně táhne. Jediný předmět, který mi trochu zpříjemnil den byl Dějepis. Miluju totiž řeckou a římskou mytologii, kterou jsme právě probírali. Znám všechny bohy, menší bůžky i hrdiny řecko-římské doby!

Když skončíme, jedu s mamkou na chatu, abychom tam nachystaly oslavu. Taky nám pomáhá Hanny. Vždycky z totiž nějakým záhadným způsobem dostane balónky na nejvyšší místa v domě a to je menší než já.
„Už jsi pozvala Toma?“ zeptá v se mně při nejlepší příležitosti.
„Já no... plánuju to na zítra...“ odpovím váhavě. Úplně jsem na to zapomněla! Osalava je v Pátek večer, což je poslední den školy, (prázdniny) a zítra je Čtvrtek!
Zítra ho musím pozvat! A nebo až v pátek... Ne! Zítra jakmile přijdu do školy!
-hahaha to se ještě uvidí- nech už toho moje podvědomí!-

* * * * *
„Ahoj Tome,“ popojdu k němu. Jeho krásné kudrnaté tmavé vlasy mu neposlušné spadnou do očí a tak s nimi pohodí, aby mu nezavazely a pořád má nějaký drátek v ruce a sestavuje něco mechanického. Vypadá to jako vrtulka... ach jo to je ta moje porucha pozornosti.
„Jé ahoj Penny,“ řekne, jakmile mě uvidí.
„No já jenom,“ nevěděla jsem jak to říct, „zítra pořádám oslavu narozenin u nás na chatě tak mě napadlo, jestli bys nechtěl přijít....“ vymáčknu to ze sebe.
„Jé moc rád tak klidně.“
Chvilku si povídáme o tom v kolik atd., když za námi přijde Hanny.
„Hele vy hrdličky, úča je tu za dvě minuty,“
Jde si s Hanny sednout. Tak to dobře dopadlo. Uf!

Tak, druhá kapitola :) omlouvám se za pravopisné chyby ;) v příštím díle se snad už něco stane tak ahoj :D
VeryVavrova