Jsem strašně nervózní! Za 5 minut tu budou lidi včetně Toma. Hanny je tu se mnou a chystá občerstvení. Jsme obě v plavkách, jelikož je to bazénová párty. Miluju vodu. Hlavně se těším na soutěž, kdo vydrží déle pod vodou.
Pravidla, jak zničit narozeninovou párty:
1. Buďte Penny Robertsová, která vše pohnojí než to vůbec začne, v jejím případě rozbijte talíře s občerstvením když zrovna někdo zvoní.
2. Udělejte ze sebe retarda a zařvěte: „pomóc! To je harpie!“
3. Zjistěte že je to pravda, ale že to vidíte jen vy+Tom a Hanny, jakmile vás zatáhne mamka do sklepa, ze kterého se stane podzemní chodba.
„Co to mělo být?“ zeptal se Tom stejně vyděšeně, jak jsem se cítila. Jediný, kdo byl v klidu, byla Hanny a mamka.
„Všechno vám vysvětlíme ale teď není čas. Sophie, Penny musí do tábora,“ pronesla tajemně.
„Já to tušila, že se to stane dnes. Proto jsem jí už sbalila kufry včera večer. Jsou na konci chodby.“
Vyšli jsme vstříc podzemní chodbě.
„Co-co-o čem to tady mluvíte?“zeptal se Tom ještě zmateněji. Vypadalo to roztomile.
„K Tomovi domů budeme muset zajít taky,“ pokračovala Hanny dál.
,,O čem to tady..." nestihl to dořeknout, jelikož jsme se dostali na konec chodby. Byli jsme venku před domem a stál tam mamčin červený kabriolet. Nasedli jsme dovnitř a jeli. Všichni byli po cestě ticho. Bylo to nesnesitelný.
Po chvíli jsme dorazili k tmavě žlutého domu. Tam mamka zastavila.
,,Tome. Ty se teď rozloučíš s mamkou, vetmeš si věci, které ti sbalila a půjdeš zpátky. Nemáme moc času. Za chvíli nás chytí minotaurus tak pohni," povzbudila mile mamka Toma a on sice zmateně, ale přikývl. Otevřel dveře a svižným krokem se vydal k domu. Zazvonil a otevřela žena s tmavými dlouhými vlasy a čistě modrýma očima. Byla hodně podobná Tomovi. Zmizeli oba za dveřmi. Po asi deseti minutách se dveře otevřely a vyšel z nich Tom s taškou v ruce. Obejmul ženu, která byla nejspíš jeho matka a vydal se k nám.
Beze slov jsme pokračovali v cestě. Dívala jsem se z okna a najednou jsem uviděla, že vjíždíme do Long Islandu. Mamka zastavila před bránou s nějakými klikyháky-ne byla to řecká písmena- ne, normální slova. Už mi ze dneška asi trochu hrabe. Před očima se mi poskládala písmena... je to Camp half blood, Tábor dvojí krve.
,,Tábor dvojí krve? Co to má být?" zeptám se jich.
,,Hanny vám to potom poví. Teď si ale vezměte tašky a rychle běžte za bránu! A Hanny, až se Penny naučí bojovat, pošli ji domů. Sbohem zlato," řekla mamka a šlo vidět, že měla slzy v očích. Padla jsem jí do náruče a rozbrečela se. Potom mamka sedla do auta a odjela. My tam jen tak stáli a koukali do prázdna. Najednou se ozval hlasitý řev.
,,Minotaurus už je skoro tady. Rychle!" rozkázala nám Hanny. My radši neprotestovali. Tom se jen nervózně ohlédl a svižným krokem se vydal k Hanny.
Ahoj :) tak to byla trošku delší kapitolka ;) doufám že se vám líbila a budu ráda za každý komentář :)
Omlouvám se moc za pravopisné chyby ;)
VeryVavrova :)
ČTEŠ
Jiná než ostatní (Bohové Olympu)
أدب الهواةJsem Penny a je mi šestnáct. Všechno vypadá normální, než se na mé 17 narozeniny stane něco divného.... Co když se zapletou dva bohové?
