...tvoje matka," oznámí mi žena.
"Možná nevíš, kdo jsem. Jsem Artemis. Bohyně lovu a měsíce. A mimochodem s tím lukem ti to jde výborně," vysvětlí mi "máma".
"Kdyby byl trojzubec i zbraň, taky by jí to s ním šlo. Konec konců je to i má dcera," zvolá hluboký hlas za mnou. Když se otočím, spatřím....Percyho o 30 let staršího... ok nejspíš Poseidón, tedy táta.
"Ahoj, tati," na to tati jsem dala důraz.
"Holčičko moje, možná to nechápeš, ale jsi jiná než ostatní. Jsi dcera dvou bohů, tudíž jsi nejen polobůh, " vysvětluje mi Artemis, chci říct mamka.
"Takže jsem... bůh?" zeptám se mámy a táty.
"No zlato, víš, to nevíme, jelikož tě vychovávali adoptivní rodiče jako člověka, ale po rozhodující bitvě to zjistíme," vysvětlí táta.
"Počkat, po bitvě? " zděsím se.
"Ano, ale už není čas. Musíš zpět do hry," odbude mou otázku taťka Poseidón.
"Jo mimochodem, miláčku, toho Héfaistovce Toma ti moc přeji," usměje se na mě mamka a mrkne.
Obejme mě s tátou a Já padám do tmy.
Když se probudím, zalapám po dechu a prudce se posadím.
Jsem na ošetřovně.
"Konečně si vzhůru Penny," řekne starostlivě Percy.
"Co se stalo? Vyhráli jsme?" zeptám se zmateně Percyho.
"Jo vyhráli, vzal jsem vlajku o milisekundu dřív," šibalsky se usměje, ale pak zvážní.
"Víš, byla jsi 3 hodiny nezvěstná," začne vysvětlovat, "Pak jsi se zničehonic objevila na zemi před jídelnou a spala jsi. Můžeš to vysvětlit? " skončí.
Povyprávím mu můj výlet za rodiči, na který reaguje otevřenou pusou.
"Takže se chystá bitva, kde se zjistí jestli jsi nebo nejsi bůh," uvažuje nahlas Percy.
"Musíš za Cheirónem a k orákulu," douvažuje Percy.
Tak, je tu další - ať je to co je to, stejně to nazvu pokaždé jinak :D- část :) Omlouvám se za pravopisné chyby :D
VeryVavrova
ČTEŠ
Jiná než ostatní (Bohové Olympu)
FanfictionJsem Penny a je mi šestnáct. Všechno vypadá normální, než se na mé 17 narozeniny stane něco divného.... Co když se zapletou dva bohové?
