Tak fajn nevadí kocour určitě nic netuší. Ale co je načase se zbavit tich hrozných fotek ale neroztrham je dam je Adrienovi. Ten si je muže potom strčit třeba do prdele! Je to debil kterého miluji. Miluji zmrda který mi dával naději a přitom si se mnou jen hrál! Nemiloval mě ale proč teda žárlil? Tolik otázek jsem měla když jsem šla do pokoje. "Mami budu si uklízet tak mě nech!" "dobrá beruško" opravdu mi řekla beruško? Proč? Tak jsem nad tím přemýšlela a při tom strhávala fotky nemuchlala jsem je jen je uložila do krabice pak je zapálím nebo mu je vrátím! Změnila jsem si i polochu
A dál jsem strhávala fotky. Ale něco mě vyrušilo a já se lekla. "Kocoure! Co tady děláš? Neumíš třeba zaklepat na okno?" řekla jsem naštvaně. "P-promiň Marrinet já nechtěl ale hrají ti písničky a tak....." nestačil to ani doříct a skočila jsem mu do řeči. "To je v pohodě číčo. Já se omlouvám že jsem na tebe byla hnusná ale jeden kluk mi ublížil ale to tě asi nezajímá" řekla jsem a usmála se. "Na opak ale nejdřív chci vědět proč jsi sundala Adrienovi fotky?" zeptal se. "Víš číčo to je dlouhá historie" řekla jsem a dál strhávala ty zasraný hnusný fotky. "Mám dost času má lady" řekl a koukl na mě svůdným pohledem. Zrádce a býdák jeden balí berušku a teď i Marrinet sice balí jenom mě ale i tak buď balim jednu nebo druhou nikdy obě! I když jsem to já! "Ale já ne a neříkej mi lady! Co by na to řekla beruška? Já myslela že tak říkáš jen jí!" řekla jsem trošku hnusně. "Tak promiň princezno! Tak ti mužu říkát? Nebo ti mam říkat kočičko? Nebo jak?" zeptal se a koukl na mě.
"Ne! Říkej mi Marrinet! A nebo radši na mě nemluv ty prašivá kočko!" byla jsem naštvaná ale ne na něj ale na Adriena. "T-tak promiň Marrinet. Já jen že si smutná. Tak jsem...." nedořekl to protoże jsem mu skočila do řeči. "Ne já se omlouvám jsem prostě píča která je hnusná na milého člověka no teda spíš kocourka. Hele támhle je černé koťátko. Pocem čičiči! Jůůj to je cute koťátko jako ty! Na vem si ho dojdu pro mlíčko! Chceš taky?" zeptala jsem se a zasmála se. "Ne díky a hele tamhle letí beruška" beruška přistála na kocourkovi a kocourek předl bylo to zvláštní najednou tam přiletěla včela a začala utočit na malou berušku a to jsem nemohla vydržet. "Ty hnusná včelo nech tu berušku být" řekla jsem a odehnala jí novinami malá beruška mi sedla na prst a seděla tam pak přelítla na koťátko a já mohla jít pro mlíčko pro kotě.
Z pohledu Adriena
Když přiletěla ta beruška sedla si na kotě bylo to cute ale divný teda Marrinet byla divná. Taková jiná než když jsem Adrien nekoktala byla i taková svoje. Když Marrinet přinesla mlíko položil jsem kotě k misce zatím co kotě pilo beruška lítala kolem Mari. ''Co pak je ty malinká? Ty máš ráda kocourka? Eh nejsi jediná ja mam taky rada kocourka ale jako kamoše který mi pomohl.'' To co řekla mě potěšilo jenom proč kolem ní poletovala beruška? Najednou sem viděl zase to červené stvoření. ''Mari co to tamhle je?'' Zeptala jsem se a ona znervozněla. Takže je to jasný ona je beruška moje láska!
Stál sem s kocourkem v ruce venku a čekal na mari. Když přišla dala mu mličko. A zatím co kocour pil mliko tak beruška seděla na mari. Potom oba dva spolu někam utekli a ja s Mari zustal sam na balkoně měl jsem chuť ji políbit ale ona by byla zase naštvaná
