Stupidní deník nudné Sam

1. Kapitola - 3. dubna

Úterý 3. dubna

Ehm... Takže...?

Jak mám začít...?

Milý deníčku?

Haló? Ehm... já jsem Samantha. Těší mě...

...

Žádná odpověď?

Dobře no... Nicméně... Nějakou dobu tě teď asi budu používat.. Tedy alespoň do té doby, co nebudu mít co dělat a budu tak mít celé dny volno. A dokud budu tak líná, jako jsem teď (což, upřímně, budu napořád) (a ne, není mi to líto). A taky do té doby, než mě omrzíš...

Halóóó?! HALÓÓ!!!

To ale asi bude hodně brzo, s tímhle přístupem..

Ani nepozdravíš?

NESLUŠNÉ!

Niméně, já tedy asi začnu a nebudu se na tebe ohlížet...

Obávám se, že můj následující zápis nebude úplně normální zápis do deníku... Takový, který bys našel třeba u nějaké holčičky s poníky na tričku a růžovoučkým pokojem (Tak si alespoň představuju lidi, kteří si deník píšou... Dobře, asi jsem mimo... Jenže to jsem asi tak celý svůj život, takže na to si zvykej.). Já takováhle holčička totiž teda tak trochunejsem. A tak trochuznamená vůůůůůůůůůůůůůůůůůůů (...) bec. Z koní mám upřímně strach, obzvlášť z poníků – jsou na koně hrozně malý a to je přece... divný... ne? A růžovou barvu nesnesu.

A právě jsem vlastně vypsala dva důvody, proč jsem už od školky nikdy neměla zrovna partu svých fellas. Protože, když malá holčička nemá ráda koně a růžovou, tak si akorát říká o výprask lopatičkou místním gangem, co řídí pískoviště. (Dobře. Nikdy jsem nedostala od nikoho lopatkou, za to, že nemám ráda mini-koně. Děti nejsou zas takoví sadisti... (Ačkoliv...) A dobře, nikdy jsem se nesetkala s nějakým dětským gangem...) (Jenže... Taky jsem na vlastní oči nikdy neviděla Zem z dálky, abych viděla, že si jen tak krouží ve vesmíru, ale to neznamená, že to není pravda.) (Takže... Ano. Dejte si pozor na dětské gangy... Nebo tak.)

Nicméně, začínám. Tedy..

Charlie a Pete spolu včera byli poprvé na rande. Teda. Aspoň Charlie tvrdila, že to bylo rande, ale já fakt nevim. Jenže, co já vim o těhle věcech.. (Ano. Odpověď zní nic.)

Měli totiž spolu jít na procházku do Salls Parku, což je park kus od centra. Všechno se tam prý probouzí ze zimy(slova Petea). Přece jen je duben, takže si myslim, že to tam mohlo bejt hezký. Navíc, Pete mi všechno vyprávěl – chtěl, aby to bylo romantický a chtěl na Charlie zapůsobit. Mě sice tyhle věci nezajímají (popravdě ani trochu, poslouchala jsem ho tak napůl) (dobře, neposlouchala jsem ho vůbec), takže fakt nedokážu posoudit, jestli to je romantický nebo ne, ale z jeho vyprávění to znělo celkem dobře.

Charlie na to ale řekla, že na to se někde procházet je až moc velká zima a hlavně, že jí to jako tak úžasná věc nepřijde. To naštěstí řekla jenom mně a Petea jenom vmanipulovala do toho, aby šli jinam. A tak šli do nákupního centra na zmrzlinu. Ano, Charlie. Je moc zima na to se procházet Salls Parkem, ale na zmrzlinu je dostatečný teplo. Chááápu. (to je ironie) (ona se někdy napsaná dost těžko poznává) (takže... nemáš zač, deníčku)

Stejně tomu ale nerozumím (jako skoro ničemu). Charlie totiž fakt miluje všechny různý stupidní romantický filmy. Čím víc si tam padají do náruče v dešti a zastavují kvůli tomu druhému letadla a na svatbách křičí "Zastavte obřad!!" a nakonec si všichni zatancují a zazpívají, tím víc se jí to líbí. A teď Pete vymyslel tohle a jí to jako tak úžasná věc nepřijde? Tak ok no, ale faktto nechápu.