Jak jsem slíbila minule (a retard svůj slib drží!) tak dneska tu máme retardované zážitky v kině. Protože i retard si občas musí udělat nějakou radost - třeba jít do kina! :D
Tady máte pár rad, jak na to:
1. Kupte si popcorn (čím větší, tím lepší!), a vysypte si ho na hlavu! Není zkrátka nic lepšího, než chodit po kině s čapkou od obalu popcornu a s popcornem za oblečením! :D
2. Pokud vám přátelé dají za úkol jim hlídat místo, lehněte si na něj, skákejte ne něm, nebo říkejte, že tam sedí vaše mandarinka! :D Výrazy okolních lidí jsou potom fakt super. :D
3. Pokud jdete na film od nějaké filmové společnosti, na začátku (a klidně i na konci, když to vydržíte! :D) zpívejte, nebo spíše vyřvávejte její znělku po celém kinosále. Jo, možná vás vyhodí, ale to se retardům hold občas stává. :D
4. Na záchodech si zahrajte se svými stejně retardovanými kamarády na schovávanou v kabinkách! :D To už na vás budou koukat úplně divně. Teda pokud nejste ve schovce tak dobří, že se stanete neviditelnými, to budou koukat pouze na vašeho vyšinutého kámoše. :D
5. Víte jak vždy u východu stojí obsluha kina? Po filmu za nimi běžte a začněte jim vyprávět své čerstvě nabrané zážitky z filmu, je to totiž strašně zajímá! :D A nezapomeňte na konci říct "No, ale co vám to tu povídám, stejně jste jen bezvýznamná obsluha, jdu za režisérem" :D Nic nenaštve obsluhu víc, než když jim tam půl hodiny vyprávíte, jak byl film skvělej a pak je pošlete někam z ničeho nic! :D
A co vy? Byli jste v poslední době na něčem v kině? Pokud ano, tak na čem? Co si o tom myslíte? A stal se vám v kině nějaký retardovaný zážitek? Nestyďte se o to se mnou podělit! Rozjedeme diskuzi! :D Já takovej filmovej maniak, co chodí do kina min. 1. měsíčně (většinou ale víckrát) si opravdu ráda počtu o filmech! :D Ostatně to také furt dělám...
Hej hou, Hej hou!
Retardi někam jdou!
Oni jsou přeci do kina,
retardi na druhou! :D
(tohle si zpívejte, až půjdete do kina, stojí to fakt za to :D)
Retardovanosti zdar! :3
ČTEŠ
Jak být správným retardem?
HumorNa Wattpadu se objevuje spousty příběhů o retardech a jejich každodenním životě. Nikde jsem ale nenašla žádný návod, jak se jedním z nich stát. Tak vám tedy jeden představuji! Dámy a pánové držte se, vydáváme se na bláznivou a divokou cestu!
