Forever? Forever... [ Dokončeno ]

Kapitola Šestnáctá

Vzbudila jsem se asi v osm.
Otočila jsem se na můj pravý bok, abych získala pohled na rozcuchaného Boba.
„B..Bobe?“ šeptla jsem a pohladila ho po rameni.
Neozýval se, a tak jsme ho nechala dál spát.
„Ano?“ chytil mě za zápěstí a přitáhl si mě zpátky k sobě.
„Dobrý ráno“ řekla jsem.
„Dobrý“ otočil se ke mě.
„Mam hlad“
„To je docela pěkný přivítání po ránu“
„Já vím že mě nenávidíš“ provokativně jsem na něj mrkla.
„Jo, nenávidim. Nejradši bych tě uškrtil a potom bych tě hodil do rybníka“
„Začínám se bát“
„Boj se Scar“
„Jsi na mě zlej“
„Ty na mě taky“
„Ty mě chceš zabít“
„Ale ty po mně chceš míchaný vajíčka“
„Jak víš, že chci míchaný vajíčka?“
„Ty chceš vždycky míchaný vyjíčka. To vim na 110%“
„Okej, tak já dneska budu hodná holka a ty vajíčka udělám já“ přitulila jsem se k němu a dala mu letmý polibek na krk.
„Tak jo“
Bob mě převalil na záda a začal mě líbat na krku.
„Bobeeee... Já chci ty zkuený vajíčka..“
„A kdy mi to vynahradíš?“
„Po vajíčkách, dobře?“

Bob mě tedy nechal jít. Přiběhla jsem do kuchyně a začala kuchtit mou nejoblíbenější snídani.
Rozklepla jsem na rozehřátou pánev vajíčka a začala je míchat.
„U tý plotny ti to fakt sluší Scarlett“
„Díky, ty když děláš palačinky tak jsi neskutečně sexy“ řekla jsem ironicky a soustředila se na moje milovaná vajíčka.
„Ku*va!! Do prdele, ne ne neee!!! To si děláte ze mě prdel?!“ začal Bob kříčet po celém bytě.
„Co je? To se ti moji lichotka nelíbila?“
„NÉ NÉ NÉ!! Scar, teď kašli na vajíčka! Musíš utýct co nejrychleji!“
„Cože? Proč? Co se děje Bobe?!“
Bob stál uprostřed kuchyně a nervózně se hrabal ve vlasech.
Přišla jsem k němu.
„T..Ty teď musíš pryč!! Co nejdál odsud!“
„Sakra Bobe! Co se děje?!“
„Musíš pryč!!!“
„Řekni mi co se děje a buď v klidu! Dýchej... Nádech, výdech, nádech, výdech..“ chytila jsem ho za ramena.
„Scar... Já.. Já jsem to úplně dojebal...“
„Ale co?! MUSÍŠ MI ŘÍCT CO SE DĚJE!!“
„Koukej“ ukázal mi displej jeho mobilu.
Byla tam dlouhá zpráva z nějakého divného čísla.

„Dobré ráno Roberte :) Vaše videa na sociální síti zvané YOUTUBE jsou velice zajímavá. Jste velice talentovaný :) Jediné, co mi vadí je video dark web. Nejnovější video o Dark Webu, které jste nahrál. Mluvil jste zde o skupině nájemných vrahů, že? :) Přímo na videu jste skupinu dal na policii, že? :) Chyba chlapče.. Veliká chyba..
Nic se tím nevyřeší..
Nic, rozumíš? :)
Umřeš, umřete oba. I Scarlett. Neměl sis zahrávat s ohněm Roberte.
Nebyl to dobrý nápad.
Za půl hodiny přiletíme do Prahy. Tato dlouhá zpráva je psaná tvým nejlepším kamarádem, který je s námi právě na telefonu, a který je už také v našich rukou :))
Ještě by jsme si chtěli popovídat o Scarlett..
Škoda, je kvůli tvé blbosti zemře. Je to vážně dobrej kus ženský..
Ale umře. Kvůli tobě.
Všechno je to kvůli tobě..
S pozdravem Andrew McHars & spol.

„Bože..“ vystrašeně jsem se dívala na displej a ještě několikrát si zprávu přečetla.
„Přesně tak. A teď musíš pryč!“
„Ne! Jestli mam jít pryč tak ty se mnou“
„NE NE NE NE! Rychle odsud prostě vypadneš!“ zvýšil hlas.
„ BEZ TEBE NIKAM NEJDU, CHÁPEŠ?!“ rozkřikla jsem se po bytu. Bob se na mě jen chvíli díval. Vypadal celkem vyděšeně.
„Promiň..“ objala jsem ho.
„To.. To je dobrý, jsem debil. Ani se ti nedivím že ti ruply nervy“
„Ne, debil nejseš. A nemůžeme třeba zavolat poldy nebo tak?“
„To je k ničemu. Oni by se vypořádali s kýmkoli“
„Jak to víš Bobe? Třeba by je policajti vystříleli jako nic“ řekla jsem rozrušeně.
„Scarlett, to jsem nájemný vrahové! Těm jsou nějaký policajti úplně ukradený, ještě by se to zhoršilo, věř mi“
„A co chceš jinak dělat? Nemůžeme jen tak zmizet z civilizace“
„Musíme“
„Ničíš mě Bobe..“ vzdychla jsem a znova ho pevně objala.
„Scarlett, navždy?“
„Já.. Já..Bobe sakra..“
„Odpověz mi Scar, navždy?“
„Navždy Bobe..Navždy“