Co se škádlívá, to se rádo mívá

#1

Dneska je první školní den. Tak trochu doufám v to, že aspoň těch 9 lidí udělalo opravky z Dějáku a Matiky a zachrání tím naši třídu.

,,Tak co? Těšíš se do školy? Do maturitního ročníku?" Zašklebil se na mě můj o rok a půl starší bratr Jonáš.
,,Buď ticho!",okřikla jsem ho,"A ne, netěšim se. Možná budeme spojený s Béčkem..a tam je ten protivnej Martin." Protočila jsem očima.
,,No to si teda užiješ. Páčko!" Zašklebil se na mě a šel dál koukat do mobilu. Brácha jde na vysokou tak mu škola začíná o 2 týdny dýl než nám.

Ještě než jsem došla do školy, šla jsem se rozloučit s rodičema a pak jsem se vydala na cestu. Cestou jsem potkala svoji nejlepší kamarádku z Áčka - Kristýnu.

,,Ahoj! Tak co? Těšíš se?" Usmála se na mě.
,,Čau, ne. Možná budeme spojený s Béčkem..." Protočila jsem očima.
,,Jo? Ajo vlastně..však u vás propadlo lidí. My máme štěstí že Macháček s Novákem ty opravky udělali.." Mávla rukou Kristýna.
,,Hm, kéž by to tak bylo i u nás." Posmutněla jsem si.

Došly jsme do školy a já vešla do třídy. Při tom pohledu se mi udělalo zle. Bylo tam několik lidí z Béčka.

,,Oh ne! My jsme spojený!? Skvělý, skvělý!" Řekla jsem a šla si zabrat třetí lavici u okna. Koukala jsem do mobilu a pak se koukla směrem ke dveřím... U těch dveří stál on... Martin. Kterýho nemám ráda a on nemá rád mě. Bavil se s největším frajerem od nás - Jakubem.

,,Ty jo, jestli si tyhle dva sednou k sobě tak to bude konec světa." Zamrmlala jsem si pro sebe a zase jsem se zadívala to mobilu.

,,Ahoj, můžu?" Zeptala se mě holka z Béčka. Znám ji a pár slov jsme spolu už prohodily.
,,Jasně, proč ne?" Usmála jsem se na ní a ona si přisedla.
,,Tak tedy čau, já jsem Petra." Podala mi ruku.
,,Ester." Podala jsem ji taky ruku.
,,Hele? Kdo je támhleten jak se baví s Martinem?"
,,Jakub. Proč?"
,,Je hrozně krásnej, už na něj koukám druhým rokem."
,,Wow. Ti ho dohodim." Mrkla jsem na ní a najednou zazvonilo.

Rozhlédla jsem se po třídě a ve čtvrté lavici uprostřed seděl Jakub a s nim i Martin.

,,Aah..to bude školní rok.." Pomyslela jsem si a zrovna nám do třídy vstoupila naše třídní - Bláhová.

,,Takže dobrý den žáci, postavme se. - Děkuji. - Takže možná pro některé bylo překvapení, že jsou tady lidi, z jiné třídy než ti, na který jsou zvyklý. Bohužel jich několik propadlo a několik neudělalo reparát. Jediná kdo udělala reparát byla támhle Adámková. A vzhledem k tomu, že v Béčku bylo těch lidí vždycky málo, tak pan ředitel rozhodl, že budeme spojení. Spojíte se tedy i na druhý jazyk jako je Ruština s Němčinou. To je vše, co jsem vám chtěla říct. Jinak vám přeju mnoho úspěchů v novém školním roce! A nyní si povíme vaše zážitky z prázdnin..."

Povídali jsme si do 8.45 než zazvonilo a my mohli domů. Byla jsem ráda.