Pírko naděje [Pozastaveno]

2- Co to?

Rychle jsem jí ho vytrhla z boku a přitlačila krvavou ránu dlaněmi. Natáhla jsem se pro kus jedinmné čištčí látky a obmotala jí ho kolem boku. „Rose dívej se na mně vše bude v pořádku. Pmvýdech ,Nádech." Udržovala jsem ji oři žvotě. Konečtě stráš našla klíč odemkl celu. Po mar vteřinách tu byly zdravotníci. Celá jsem byla od krve. Utřela jsem si slzu. Po dvou hodinách dřepění na kolenách a uvědomivání si či se stalo za mnou přišel nějaký člověk. „Paní Tito právě stě jí zachránila život." Podíval se na mně. „Bude soud a možná se dostanete ven pokud budou dostatečné důkazy." Stratila jsem hlas. Po dvou letech na čerstvém vzduchu? Jen nad tou myšlenkou jsem vzdýchala.
Odešel a já si vzpomněla kdo to byl. Kdo ji málem zabil nebýt mně. Ale bylo podivuhodně že se strefil tak ,aby přežila. Byl to malý zakrslí člověk s dlouhou šedou bratkou a s šedýma vlasama. Nikdo nikde. Ani stráží tu nebyl. Najednou malým okénkem v cele přilétlo pírko. Přišla jsem k němu. „Co to?" Pečlivě jsem si ho prohlédla. Byla z části modré a z části černé. Takový pták není. Najednou se objevila modrá záře. Na chvilku mně to oslepylo. Nechápala jsem co se stalo. Pak jsem si to uvjedomila já- já- já jsem byla v masce. Na obličeji jsem mnela masku! Proč? V mé mysli se ozval hlas. „Ahoj!" Přátelsky řekl. Vyjekla jsem. „Kdo jsi? A kde jsi?" Bytost si povzdychla. „Jmenuji se Casey a jsem v tobě dalo by se říct. Kvůli mně máš na sobě modrou masku s odlesky černé. Existuje nás více. A ty musíš najít ptáka kterému patří pírko které si dostala. Maska se nedá sundat ,ale má energie může vyprchat a tobě maska zmizí." S otevřenou půdou jsem tam jen tak stála a střebávala informace. „Počkat a na co tě vlastně mám a tu masku?" Dívala jsem se do země. „Budeš boji at proti Haglovy a proti jeho objetím." „Počkat co? A to jak když jsem tady?" „Zachvíli nebudeš." Na obličeji se mi objevil úsměv. „Jo a nebudeš sama!" Podívala jsem se ven a pořád si představovala jak budu volná ale to že nebudu sama mně vyvedli z míry. „Jeden člověk tady v tomhle státu bude mít taky někoho jako jsem já." Téhle infirmací na mně bylo hodně. Najednou mi maska zmizela a do ruky jsem dostala pírko.
„Tak počkat co? to nedokážu!"
„Ale Tiro dokážeš. Když budeš chtít masku tak si řekni."
„D-Dobře."

Další kapča. Jej! 🙌