Pírko naděje [Pozastaveno]

6- Další záře

Na mou pusu přiložil navlhčenou a já už dál nevnímala. Smyslu mi přestali fungovat a spadla jsem na zem.
Probudila jsem se v tmavé místnosti. „Casey?" Špitla jsem do tmy. Já jsem ,ale superhrdina! „Ano?" Vylítla mi z kapsy. Rychle mně rozvázala ,ale moc jí to nešlo. Promnula jsem si zápěstí a rozhlédla se. Nikde nikdo. Ale najednou uslyším hlasy. „A co s ní uděláme?" Zeptal se cizí hlas. Sedla js si na židly a dělala že jsem pořád svázaná a teprve se probouzím. Otevřeli se dveře. „Co já vím výkupné?" „Á někdo se nám tu probudil!" Dělala jsem ze se spamatovávám. „C-Co kdo jste?" Snažila jsem se vypadat že jsem nevyňátko. Odkopl židli. Mávl na rozkaz ,aby společník odešel. „Naučime tě jak se chovat!" Zamál se a chtěl mně uhodit. Čekala jsem na ránu ano mohla bych ho zastavit sama ale nepomohlo by mi to. Nic nepřicházelo. Někdo zastavil ránu. Ruka v černé rukavici. „Copak tě doma nenaučily že holky se nemlátí?" Byl to nějaký člověk v černé masce a hnědými odlesky. Hm to je ten spolecnik o kterém mi říkala Casey? Asi jo. Složil ho k zemi. Já jsem vstala a držela se v zadu. Odběhla jsem pryč. Casey mi vylítla z kapsy. „Casey, musím mu pomoct!" „Jasně!" Zavřela jsem oči. Na sobě jsem mněla masku a nějakě ehm... nevím jak to popsat ,ale bylo to něco jako to mají ti ninžové. Běžela jsem za ním a přitom se dívala na můj modro-černý oblek. Až teď mi došlo že on má to stejné ,ale s černou a hnědou. Pomohla jsem mu s bojovaním. „Už ,aby bylo načase." Poznamenal. Podíval se na mně a zapomněl bojovat co se to děje? Rozmrkal se a začal zase bojovat. „Je Ti- ,teda ta holka v pořádku?" Řekl. „Eh.. jo je v pořádku." A jelikož to byla naše první mise tak hsme nevydržli tak dlouho a spadly na zem. Zničeho nic se objevila žlutá záře která nás oslepila. Celá místnost se osvětlila.