Pírko naděje [Pozastaveno]

7- Odpočinek prosím

Záře zmizela a já se mohla podívat kdo ji způsobil. On! Ten kdo vystřelil na Rose! Způsobil to že všichni jsou oslepeni a on už je jen postržil a vyřídil. „Jste v pořádku Pierre a Tenhero?" Zeptal se nás muž s šedými vlasi a malou bratkou. Podívali jsme se na sebe. „To jsou vaše pro zatím jména než povolíte a vyzradíte identytu a teď pojďme." Řekl a běžel pryč. Šly jsme po chvilce rozmýšlení za ním.
Pierr
Šel jsem za Tenherou teda jestli jsem od toho staříka pochopil správně. Ten stařík mi byl povědomí. A co říkal? Než povolíte a vyzradíte identytu? Jak jako povolíme? Šly jsme dlouhou cestu na kopec. Byl snad ten nejvyšší co kdy byl. Nebo se mi to jen zdálo? Vyšli jsme nahoru. Sedl si na schod a zavřel oči. Mlčel. Nic ,jen mlčel. Nechápavě jsme se na sebe s Tenherou podívaly. „Eh, bez urážky ,ale co tu děláme? A to ste byl vy kdo vystřelil po Rose!" A teď mi to došlo! Jediný s kým Rose promluvila byla Tira. Takže to je ona! Nebo tohle myslel polevením? „Polevila si." Řelk a podíval se na mně. „Bez urážky, ale co to tu melete?" Pousmál jsem se. Když jsem ji políbyl tak odešla a teď s ní budu zachraňovat? Taková ironie. Rozesmál jsem se co to šlo a Tira se na mně vražedně dívala. Teď jintak budu moct říkat. Zvedl jsem se ze země a podívak se na staříka. „Tohle je místo na kterém budete trénovat. A s Rose, tak tu jsem využil ,abych se ujistil." Klidně řekl. Tira se nadechla a hluboce vydechla. „Tréni pnk začíná, TEĎ!" Nechapal jsem co tím myslí. Až teď jsem si všiml že zmáčkl čudík a objevily se stroje. Šly jsme trénovat byky jsme v tom úplně chabý. Trénovali jsme už dva dny za sebou a byly jsme vysílení. U tréninku se nám už zavíraly oči. Nespali jsme od toho co jsme sem přišly. „Mistře, můžeme si odpočinnout?" Co jsem řekl odpočinout mi hlava spadla. „Ne!" Rozkázal.