Take Care Of You ( A Louis Tomlinson Fanfic)

#09

Pomalu jsem sešla ze schodů, jako bych oddalovala ten moment, ve kterém budu muset s Alecem odejít. Jakmile jsem sešlápla z posledního schodu, zvedla jsem k němu pohled. Měl na sobě černé tričko a tmavě modré přiléhavé džíny. Byl sexy, to uznávám, ale ne tak jako ten, co právě prošel kolem mě do kuchyně.

"Užijte si to," utrousil našim směrem, než úplně zmizel v útrobách místnosti. Cítila jsem se mírně provinile. Připadalo mi, že si s ním hraju, pohrávám si s jeho city a chovám se jako ta největší mrcha. Jenže pak jsem si vzpomněla na včerejší večer, tehdy si se mnou hrál opilý Louis a já sama sobě dala příkaz, že se nedám. Řekla jsem si, že tuhle hru můžou hrát i dva. Veškeré provinění ze mne opadlo a já se vydala s velkým úsměvem přímo k Alecovi.

Úsměv mi opětoval a natáhl ke mně ruku, abych se jej mohla chytit. Lottie, jež celou dobu stála u dveří, protočila oči a jemně mě popostrčila dopředu, když jsem se k ničemu neměla. V podstatě mě na Aleca hodila. Klopýtla jsem a najednou se ocitla v jeho náručí. Jednu paži mi dal kolem pasu, abych mohla znovu nalézt ztracenou rovnováhu a tou druhou mi odhrnul vlasy z tváře. Díval se mi do očí, než si někdo za mými zády nespokojeně mlasknul. "Nemůžete se jít ocumlávat kousek dál od baráku?" Otočila jsem se a setkala se s Louisovým staženým obočím a nakvašeným pohledem, jimž mě propaloval. "Rád bych viděl na svou příjezdovou cestu," zamračil se a rukou nám naznačil, ať se posuneme.

"Ty máš zase náladu, bratránku," uchechtnul se Alec. Lottie se taky usmála. Takže jsem byla jediná, kdo z Louise cítil to napětí, jež z něj sálalo na tu vzdálenost, až ke mně.

"Přesně tak, radši už jděte," odtáhnul Lott za loket a sám zavřel dveře.

"Hulvát," ucedil můj doprovod mezi zuby.

"Debil," odfrkla jsem si já.

"Tak to máš pravdu," rozesmál se Alec, "ale myslím, že prostě jenom žárlí."

"C-cože?" Ztuhla jsem na místě.

"No, že já jdu na rande, ještě s takovou kráskou, a on bude sedět doma na prdeli, tak jako posledního půl roku. Nechápu, že prostě není schopen najít si nějakou holku a někam ji pozvat."

"Aha, půjdeme už?" Zeptala jsem se ve snaze přesunout téma našeho rozhovoru mimo Louise. Stále mi zaměstnával myšlenky a bavit se o něm by mi rozhodně nepomohlo.

"Jo," vydechl a nabídl mi rámě. "Vybral jsem něco mezi komedií a akčním filmem, tak doufám, že se ti to bude líbit."

"Co přesně si vybral?"

"Transformers 3 teď šla do kina, tak jsem si myslel, že by to mohl být fajn film," pokrčil rameny, ovšem já nemohla zastavit mé nadšené vyjeknutí.

"Budu to brát jako náhodu, ale... jak je možný, že si vybral můj nejoblíbenější film?! Transformers miluju! Je to úplně boží a na trojku jsem chtěla do kina už tak dlouho a teď jdeme a- moc mluvím, viď?"

"Ale ne, je to roztomilé," usmál se a jako gentleman mi otevřel dveře od auta. Nastoupila jsem a připoutala se. Počkala jsem, než Alec obešel auto, sám nastoupil a připoutal se, nažhavil motor a vyjel z příjezdové cesty Tomlinsonových.

"Tohle je nádherný auto," přejela jsem pohledem jeho interiér.

"Jo, dostal jsem ho od našich loni k Vánocům," zaletěl ke mně na vteřinu pohledem, pak jej znovu upřel na cestu před námi.

"Nádherný dárek."

"To si piš..." protáhl a následně se kolem nás rozprostřelo ticho. Netrvalo však příliš dlouho, jelikož jsme o pět minut později parkovali před kinem. "Tak jo, dáš si popcorn a colu?" Zeptal se ještě než jsem stihla vystoupit.