Take Care Of You ( A Louis Tomlinson Fanfic)

#18

Dlouhé čekání na díl a ještě docela krátký... Za to se omlouvám a slibuju, že se polepším :) - Faith

Elena's POV:

"Všechno bude v pohodě," řekl Louis, když zastavil auto před školou a stiskl mi ruku, která byla s tou jeho celou cestu od domu Tomlinsonových až ke škole propletená.

Podívala jsem se mu do očí a silou na tváři vykouzlila úsměv. Nechtěla jsem, aby viděl, že mám strach. Nejspíše proto, že sama nevím z čeho. Z toho, že nás nepřijmou? Z toho, že nepřijmou mě? Co když se celá ta věc s mou matkou uprchlicí roznesla po škole? Budou se mi smát? Litovat? O falešnou lítost nestojím.

"El, vážně, věř mi... všechno bude v pohodě," usmál se na mě Louis a klouby prstů mi přejel po tváři. "Víš, že to ještě klidně můžu otočit a vrátit se domů, že jo? Pokud potřebuješ více času a-"

"Radši mlč, nebo tě opravdu donutím vrátit se," řekla jsem a raději rychle vystoupila, aby mě to nelákalo. Než jsem zavřela dveře od auta, slyšela jsem, jak se Louis směje. Protočila jsem nad ním oči a počkala, než se objeví po mém boku.

Vzal mě za ruku, opět propletl naše prsty a vydali jsme se k hlavnímu vchodu. Už teď jsem se chtěla jít zahrabat, protože lidi taky mířící do školy nám začali věnovat pohledy a vzrušeně si šeptat mezi sebou. Moje srdce začalo tlouct rychleji a ruce se silně potit. Byla jsem si jistá, že to cítí i Louis.

"Hej, hrdličky!" někdo na nás volal. Otočila jsem se doleva za tím hlasem. Od černého range roveru na nás mávali Harry, Liam a Niall. Louis okamžitě změnil směr cesty k nim. Byla jsem za tohle rozptýlení vděčná. Odložilo to mou potupnou cestu školní chodbou a měli jsme času dost.

"Takže je to oficiální?" mrkl na nás Liam, když jsme se k nim přidali.

"Jop," odvětil Louis a hodil mi ruku kolem ramen.

"Skvělý." "Gratuluju." "No konečně, kámo." pronesli všichni tři.

Všichni tři se na nás usmívali, avšak nějak jsem mohla říct, že Harryho úsměv není zrovna moc upřímný. Jeho oči zůstávaly smutné. Zamračila jsem se na něj a vypadalo to, že si všimnul, protože mi ústy naznačil, že mi všechno řekne později. Zjevně se stalo něco, o čem nechtěl, aby věděli kluci.

Rozhlédla jsem se po parkovišti. Louis už se s klukama o něčem vesele bavil. Všimla jsem si, jak téměř přesně naproti zaparkoval modrý ford focus a z něj vystoupila Eleanor společně s několika jejími kamarádkami. Přísahala bych, že minulý týden řídila nějaké zelené auto. Zdá se, že rodinka pracháčů je na tom až tak dobře, že si můžou dovolit každý týden nové auto pro dcerunku. Jejich garáž musí být už teď větší než školní pozemky a třikrát náš byt, který není úplně velký, ale když se k němu přidá školní hřiště...

Eleanor si schovala klíče do kabelky a zvedla pohled. V tu chvíli se naše pohledy setkaly. Když viděla, kde stojím a čí ruka je kolem mých ramen, automaticky se zamračila. Nic však neudělala. Jen mě probodávala vražedným pohledem, dokud nezmizela v útrobách školy.

Tohle bude ještě sranda... doufám, že jste vycítili ten sarkasmus?

OoOoOoOo

Harry's POV

Pohledem jsem projel celou chodbu, dokud jsem nenašel Elenu u její skříňky. Chtěl jsem s ní mluvit a vlastně ji poprosit o pomoc. Dneska ráno si všimla, že je něco špatně. Všechno je špatně. Včera jsem to posral, jak nejvíce jsem mohl. Teď to ale hodlám všechno napravit. V mysli jsem si vytvořil pomyslný seznam, kterého se hodlám držet.