Odhalení na blogu

7. Co je s Tikky?

Den 1.

Vyrazili na dlouhou pouť za hledáním ztracené Tikky. Jelikož se Marinette nemohla proměnit museli pěšky, nebo ji Kocou nosil(to se mu moc nelíbilo). "No tak zkus zavolat TIKKY, DRÁPKY!" Navrhl Kocour. "Myslíš že mě Tikky uslyší?" Přemýšlela a zároveň nepřemýšlela nad tím, co řekl Kocour. 'Jí to nedošlo? Tak jí popostrčíme!' Zamyslel se Kocour. "A zavoláš na tu Tikky......DRÁPKY?" Šťouchnul do ní Kocour. "Drápky? Jako vážně Chate? Nic lepšíh nevymyslíš? Já říkám TIKKY, TEČKY!"

"Sakriš! Nic se nestalo! Tak musíme hledat dál!" Řekl  Kocour a rozešel se vztříc tajemným ulicím Paříže. Beruška ho se skloněnou hlavou následovala. "Kde začneme?" Zeptala se, aby vyplnila trapné ticho, které nastalo mezi nimi. "U tebe doma? Potom půjdeme po těch místech, na kterých jsi byla od ztracení tvé kwami." Navrhl Kocour. "Počkat!" Zastavila se Marinette. "Co je?" Zeptal se Kocour a kouknul se podezíravým pohledem na Marinette. "Tady něco nesedí!" Zamyslela se tmavovláska a prohlédla si Kocourův obličej, jenž na ní upíral. Následně si ho změřila od hlavy až k patě a rozhodla se, že něco řekne.

Otevřela pusu(žádné perverznosti!), ale nevydala ani hlásku. Rozešla se a Kocour jí musel dobíhat. Po chvíli chůze se Marinette rozesmála a Kocour nevěděl proč. "Víš Kocoure, nikdy bych si nemyslela, že tohle řeknu a ani do tebe bych to nikdy neřekla." Znovu se zastavila. Ty lidi okolo si o nich museli něco myslet! "Tak už mi to řekneš. Teda pokud nejsi těhotná, hladová nebo jsi to nedostala!" Kocour byl rád že něco "vtipného" řekl. "Ne, trochu a ne! Uvědomila jsem si, že jsi řekl něco chytrého!" Konečně se vymáčkla Marinette a začala se ohromě smát. "Ha, ha, ha, ha! Moc vtipné! Musíme co nejrychleji k tobě. Pojedeme metrem?" Smál se dost sarkasticky kocour.

"Tak, šup,šup čičinko-musíme co nejrychleji ke mě domů." Skočila Kocourovi na záda Marinette. "To jsem si nabehl....." A odskákali spolu do západu slunce. I když je tak 15:23. Dopadli na balkón pekařství a Kocour už to nevydrže a proměnil se v toho nejbožtějšího, nejúžasnějšího a nejhezčího blonďáka všech dob! Stal se z něj Adrien Agreste. Vešli dovnitř a porozhlédli se. 'Trochu trapas! Má tady všude moje fotky......počkat Marinette tady má moje fotky!? To není možné! Radši zavřu pusu a přestanu na tu zeď tak zírat!' Řekl si v duchu Adrien. Když si Marinette všimla, na co se Adrien dívá zčervenala jako to nejčervenější rajče co kdy bylo a začala panikařit.

"Tikky? TIKKY! Nemá to cenu!" Vzdala se Mari a sedla si na postel. Adrien si přisedl a snažil se jí utěšit. "Nevzdávej to Marinette! Spolu to zvládneme! Nikdy jsem o nás nepochyboval.......chápej........že ji určitě najdeme!" Poškrabal se nervozitou Adrien na zátylku. "Paříž je tak obrovská! Bude nám trvat věky, než najdeme maličkaté stvořeníčko jako je Tikky." "Co je s Tikky?" Zapojil se do konverzace Plagg.

¡Hola!                                                                                                                                                                                                                                                                                                 

Po nějaké té době se vám hlásí vaše Miraculous Cat. Dnešní kapitola je tak nějak o ničem. Je zde jen první den hledání Tikky. Trocha kočičího humoru neuškodí a tajemný konec už vůbec ne. Jak myslíte že to zkončí? Pište návrhy do komentářů a pokud vás to ještě baví nezapomeňte dát vote a prozatím vás to bavit nepřestane. Přesně 24.12. Vydám vvánoční speciál. Ne nepředbíhám........No nic snad jste si užili pátrání a nezmění se nám to tu na Sherlocka Holmese. :-) V naší škole ve čtvrtek neteče voda.....nejde se do školy........vychloubání :-)

Prozatím se mějte bájově. Adiós vuestra Miraculous Cat.