Tokyo Ghoul - Kasimare no Kuruka

8. překvapení

Vzbudil mě výkřik. Vyskočil jsem z postele. ,, Co se děje Kuruko!? Co tu děláš a proč jsem nahá a ty taky?"Řekla a zrudla. ,, Jo tohle, nejprve nás přepadli a potom jsem těvzal ke mě, ty jsi z toho byla úplně paf a tak jsem tě chtěl uklidnit, začal jsem.......nakonec jsme skončili tady." Když jsem to dořekl byla tak vypěněná že jsem se radši kryl rukama. ,, T-ty, ty, ty to bylo moje poprvé!!!"Křikla tak nahlas div to neslyšely sousedé.  ,, No tak klid."Řekl jsem unaveně a zívl. ,, Chceš si dát kafe? Jo. Turka? Rozpustná. OK." Řekl jsem a šel do kuchyně udělat kafe a snídani.
Zalil jsem kafe a odnesl na stůl. Sám jsem se pustil do vajíček a chleba, lepší než nic. Náhle jsem ucítil zuby na mém levém rameni a následně šílenou bolest. ,,To mě musíš vokusovat i u snídaně?"Křikl jsem bolestí když ze mě Kuruka vytrhla kus masa. ,, Promiň ale já taky musím jíst." Řekla a střela si krev ze rtů. Zvedl jsem se a šel do koupelny, tam jsem si tu ránu ošetřil a šel zpět dojíst snídani. Když jsem měl na vydličce poslední sousto ta k mi ji z ničeho nic Kuruka vzala a snědla ho. ,, Blé, kdo by něco takového jedl? Já."Řekl jsem a trochu se urazil. Odnesl talíř do dřezu a šel si znovu sednout. Kuruka mě objala a já z ní cítil prudké teplo. ,, No tak Kise, promiň za to, nebuď furt uražený. Já nejsem jen nemám rád až moc hodný holčičky."Řekl jsem a pousmál se. ,,A co zlobivé holčičky? Ty potrestám. A co když se budou bránit. Nebudou." Řekl jsem a políbil ji. Schválně se odemě odstrčila a ustoupila o kousek odemě. ,, Chceš si se mnou hrát?" Řekl jsem a rychle se zvednul. Začala předemnou utíkat a já za ní.
  Nakonec jsem sí chitil a přirazil ke zdi. ,, Dobře pane strážníku a co teď. Teď přijde trest."Řekl jsem a začal jí líbat po krku. Z prvu jí to bylo nepříjemné ale na konec se podala a já pokračoval. Líbal jsem jí všude po těle, líbilo se jí to. Zrovna když jsme byli v nejlepším se rozrazily dveře domu. Oba jsme se lekli.         ,, Holubice." Byla jediná věc co jsme stačili říct. Běžli jsme do pokoje a já si vzal svůj meč. A běželi jsme k voknu. Dům byl obklíčen. Chytil jsem Kuruku za ruku, vytáhl meč a šel směrem k východu. Cestou jsme potkali pár poldů a holubic ale ty jsme rychle vyřídili. Vyšli jsme předním vchodem a hned po nás začaly pálit. Kuruka udělala štít z kague. Po chvilce přestali střílet. ,, Ihned se vzdejte, jste obklíčení a pokud nechcete umřít tady a teď tak se hned vzdejte. Dobře, ale ji necháte jít. Ty nejsi v pozici kdy můžeš něco navrhovat chlapče. To je mi fuk, vemte si mě a ji nechte jít pryč."Kuruka se mi podívala do očí a já v nich viděl strach. ,, Neboj, všechno bude v pohodě. Nic se mi neztane." Holubice zatím nic nedělali. Po chvíli se však na konec ozvali.    ,, Dobře mladej, necháme tvojí kámošku jít ale ty pudeš s námi a to bez odporu. Souhlasím. Kise, ne už tě nikdy neuvudím, či když na tebe zapomenu, stojí ti to za to? Ano."Řekl jsem, ulomil kousek mého meče a dal jej Kuruko, pak jsem jí naposledy políbil a vystoupil ze štítu. ,, Idhoď svůj kague meč ke mě, nech ruce nad hlavou a pomalu jdi sem. Udělal jsem tak a přišel až k autu. Otovřeli se dveře a já se naposledy ohlídl za Kuruko která měla slzi na kraji. Sedl jsem si, připoutali mě a odvezli někam prič.

Tak po dlouhé době zase je tu Tokio Ghoul doufám že jste se na něj těšili.