Tokyo Ghoul - Kasimare no Kuruka

2. podiný nováček

PS: ber te ten nadpis v ženské rodu (ale jinak než tak jak to je jsem to napsat nemohl, vypadalo by to divně).

Ráno jsem vstal brzy. Bylo něco okolo půl 6. a tak jsem se převlíkl, vzal si kague meč (v kytaře) a šel obhlídnout okolí. Došel jsem na zastávku a zrovna si řekl že pudu zpět když v tu jsem si všiml nějaké partičky. Byli asi tak staří jako já (16/17 let), čtyři kluci a tři holky. Ta poslední holka se na mě podívala a hned si začala něco šuškat s ostatními. Připadalo mi podivné že jsou venku tak brzy a zrovna ve středu. Začal jsem je proto nenápadně sledovat a všiml si že ta holka uprostřed je ticho a nikdo z té party s ní nemluví. ,,Co to sakra ,’’řekl jsem si když zašli do postranní uličky. Bylo mi to všechno jasné, těch šest co se baví jsou ghúlové a ta jedna je jejich oběť. ,,Nenechám ghúly aby si zabíjeli koho chtějí! křikl jsem a šel za nima. Ukryl jsem se za popelnice a sledoval co se bude dít. Došli na malé nádvoří a rozestavily se do kruhu kolem té uprostřed. Srdce mi bušilo jak o závod když jsem se pod droužkou tmy plýžil. Doufal jsem že je překvapím ale nepodařilo se. Tak ghúlice vlevo mě spatřila a zasypala smrští šipek. ,,Proč maj holky skoro pokaždé kague na dálku ! řekl jsem otráveně a vyhnul se. poté jsem vytáhl svůj kague meč, přiběhl k ní a přesekl ji vejpůl. Ti ostatní si mě ale všimli také a skočily  hned po mě. Všem jsem se vyhl (i když jen těsně). Přiběhl jsem k tý holce co tam furt stála a křikl: ,,uteč sakra, já je tu z držím!!!!’’Poslechla a utekla prič. Do obličeje jsem jí neviděl měla na sobě kapuci. Poté jsem se věnoval tomu zbytku. Podařilo se mi jednoho oddělit a zabít! Ti zbylí ve strachu utekli.  Po té začal úklid. Musel jsem spálit těla a nějak zakrýt tu krev. Vzal jsem proto z popelnice pár flašek saké a vylil to na ně. poté jsem vzal zapalovač od táty a zapálil je. Už se začalo vyjasňovat a tak jsem radši spěchal domu.
......................................................
07:43 střední škola

Do školy jsem jako obvikle přišel na poslední chvíly. Učitel zrovna přišel do třídy když jsem se posadil a za sebou vedl studentku kterou jsem tam nikdy předtím neviděl. Měla černé vlasy po záda, modré oči a byla docela hubená. Učitel ji představil: ,,Žáci tohle je nová studentka Kuruka, je z Okinavy a přestěhovala jse sem před týdnem, tak Kuruko představce.   Jmenuji se Kuruka Amira ráda vás pozná vám.’’řekla otráveně, bylo vidět že by bila radši kdyby  si mohla rovnou sednout. Nakonec ji učitel posadil vedle mě a začala hodina. Potom co skončila se kolem ní seběhl hotový dav. Každý kluk jí chtěl zbalit a každá holka jí chtěla poznat. Jediný kdo ne zešílel jsem byl já. Zašel jsem na střechu a zahrál si na kytaře. Před začátkem hodiny jsem se vrátil a co nevidím polovina z davu je zdrcená (odmítnuta) a ten zbytek jen očekává. Sednul jsem si na místo a dal si učení na lavici. Poté jsem se podíval na Kuruko. Měla hlavu položenou na lavici a nevnímala okolí. Po asi 3. přestávkách to ostatní vzdali a nevšímá ly si jí.
......................................................Zbytek dne byla rutina. Hodina, přestávka, hodina, přestávka. Dokonce i cesta domu byla poněkud klidná, nikdo se nikam ne hnal a já se hodil do pohody.