Z mých myšlenek na Erena mě vytrhla něčí ruka na rameni a ten nádherný hlas. ,,Levi?" asi jsem byl už dost na mol, že vidím Erena, ale furt ještě né dost abych na něj aspoň na chvíli zapomněl. "Už se mi i ten spratek zdá" řekl jsem si pro sebe, otočil se a hodil do sebe panáka vodky.
Podíval se na mě, jak kdyby viděl jednorožce. Pak se otočil a pil dál. Chytl jsem ho za ruku a pomohl mu vstát. ,,Nebudeš chlastat kvůli volovinám.." povzdechl jsem si.
Si moje představivost ze mě dělá prdel. ,,Hele představivosti," začal jsem ,,..já si budu chlastat kdy chci! Proč chci! A pro mě to volovina není! Tak běž prosím tě představivosti do prdele! Chcu aspoň na chvíli zapomenout!" vysmekl jsem se mu a sedl si zpět na barovou židličku.
Já jsem představivost? No tak počkej. ,,Levi, ale já tu skutečně jsem, tak pojď" zašeptal jsem mu u ucha a chytl ho za boky. Jestli si myslí, že tohle není realita, tak dobře.
,,A co jinýho bys byl? Eren?! Ha!" začal jsem se potichu chechtat. ,,Ten odešel za Mikasou!" jeho ruce jsem ze sebe sundal a šel za Erwinem. ,,Hej! Erwin!" podíval se na mě a já pokračoval. ,,Chlastej si tu dál! Já jdu!" otočil jsem se a chtěl jít k východu, ale zakopl jsem o vlastní nohy.
Aha, aspoň vím proč sem šel. Chvilku jsem se podíval jinam a Levi už "stál" u Erwina. A potom než jsem stihl zareagovat čuchal k podlaze. Rychle jsem k němu došel a pomohl mu stát. Nějakej oplzlej chlap se na nás díval. ,,Užij si to s ním!" zařval mým směrem a začal se řechtat. Ani jsem neodpověděl a chtěl jsem odejít.
Vyprostil jsem se s rukou "představivosti" a došel k tomu chlápkovi co se ozval. Nebyl bych to já, kdybych nechytl jeho hlavu a nekopl ho kolenem do ní. Chlap se sesypal k zemi jak domeček z karet a začal plyvat krev. Eren toho zvládl víc. Co teď asi dělá?
,,Levi nech ho být" přiblížil jsem se k němu a zkroutil jsem mu ruce za zádama. ,,Jdeme" chtěl mi utéct, ale to mu naštěstí nevyšlo.
,,Umím chodit sám!" sykl jsem.
-----Před Leviho domem-----
,,Levi ty klíče" prohledával jsem ho, aby jsme se dostali domů.
Hledal klíče. Já jsem mezitím trochu vystřízlivěl a odstrčil ho od dveří a odemkl je. Chtěl jsem zavřít dveře, ale dal tam nohu.
,,Co si myslíš, že děláš?" řekl jsem a nohou si otevřel. ,,Lehnout." Přikázal jsem.
,,Představivost mi nemá co rozkazovat" otočil jsem se a šel jsem si pro věci na převlečení a zamířil do koupelny. Nezapomněl jsem se zamknout.
